jedině si uchovalo ještě slabou absolutní většinu (53,970/0); v plzeňské kleslo něco pod ni (46,76%). Nejslaběji zastoupeno je v komoře liberecké (283%), v níž mimo to rozdíl mezi Čechy a Němci je nad míru značný; u Němců 19-21%, u Čechů 41-03% (u Čechů též absolutně mnohem více 346.352, u Němců 216.874). Obvod komory té pojímá ovšem nejprůmyslnější okresy německé, ale za to velikou čásť rolnického kraje českého. V komoře plzeňské a pražské je mezi Němci relativně o něco více rolníků nežli mezi Čechy (48'17 a 35,020/0, u Č. 46'48 a 34-84%). Plzeňsko ovšem má v obvodě svém nej-rolničtější kraje německé, v komoře pražské padá tu u Čechů na váhu Praha a Kladensko, u Němců Lanškrounsko. V celých Čechách zaměstnáno je při zemědělství 27-7% Němců a 4082 Čechů, ze všech rolníků bylo pak 28,1% Němců a 71-9% Č., při rybnikářství 79% Čechů (rybníky jsou většinou v českém kraji) přilesnictví však jen 540/0 (lesy jsou více rozšířeny v území německém, mimo to více v držení Němců). Z jednotlivých hejtmanství nejsilnější % zemědělců (přes 60°/0) mělo hejtm. ledečské, pelhřimovské, sedlčanské, milevské, strakonické, blatenské, litomyšlské a dubské, nejmenší pod 10% (mimo Prahu a Liberec) šluknovské, rumburské, jablonecké, teplické atd., v nichž zároveň nejsilněji zastoupen průmysl (přes 700/0; v hejtm. ledečském, sedlčanském, milevském a dubském pod 20%).

V jednotlivých politických okresech uchránilo se rolnictvo přece od úbytku, a to, až na Jablonecko, vesměs v krajích rolnických (Královice, Týn п. VI., Milevsko, Domažlice, Mělník, Roudnice, Louny, z něm. Dubá, Tachov, Podbořany a Žatec). Jsou mezi nimi okresy s přibývající populací (Louny Žatec, Roudnice) ale také s úbytkem (na př. Královice, Milevsko, Dubá). Při-bylo-li zde přes to rolnictva, je patrno, že stalo se tak na újmu průmyslu, beztoho nepříliš tam vyvinutého. V hejtm. ledečském, pelhřimovském, sedlčanském, blatenském, strakonickém, sušickém, žamberském a litomyšlském dotkl se úbytek více průmyslu nežli zemědělství, ve stejné asi míře v hejtm. přeštickém, žlutickém, plánském, tepelském a kaplickém, tedy v okresech opět skoro vesměs rolnických (též německých), ač jsou také okresy převážně průmyslnické, v nichž průmyslu i absolutně ubylo; tak v hejtm. rumburském, jablonském, jilemnickém, v menší míře jičínském a lanškrounském. Zde je patrná známka klesání odvětví průmyslového, v těch končinách nejvíce zastoupeného, totiž textilnictví. Pozoruhodno jest, že klesání seznati lze výhradně ve východní polovici Čech, až po hranice severní Moravy, kteráž (zároveň s něm. Opavskem) zasažena byla zpětnými proudy ještě citelněji nežli rolnické kraje v Cechách. Ustup průmyslnictva v hejtm. královickém a přeštickém dá se vysvětliti blízkostí Plzně, jejíž průmyslový ruch ubral potřebné pracovní síly především nejbližšímu vůkolí. Jinde opět, zejména v Posázaví zavinily nedostatečné komunikační prostředky, že průmysl nemohl se tam řádně uchytiti.

Že všechna odvětví průmyslu nejsou stejně podělena ruchem průmysl-nickým, je snadno pochopitelno. Nejvíce prospívají odvětví úplně neodvislá od produktů zemědělských, tedy nejen snad hornictví a hutnictví (dříve 3'30%,