nyní 3'77%), nýbrž i zpracování mineralií (sklářství, dříve 2-93, nyní 3-560/0), kovů (3P03—3 13), výroba strojů a nástrojů (nahrazujících nebo zjednodušujících lidskou práci, 115—1'81), chemický průmysl (0'4—064), polygrafie (0-23—033), spracování papíru a kůže (0 85—1"08), které po většině jsou rozvětveny v Krušnohoří, dále v Praze a okolí, Plzni a Jablonecku. Proto zvláště veliký vzrůst právě těchto končin. Veliký vývin měst vzpružil stavebnictví (5 17—5-93) a živnost hostinskou s výrobou] nápojů a požitků (2-13—2-69). Absolutně ubylo oděvnictví (j)o výtce při obuvnictví o 16.612, dříve 6'23, nyní 55%), relativně hlavně potravnictví (hlavně mlynářství a cukrovamictví, vše dříve 3'34 nyní 3'25%) a textilnictví (7-58—7-ÍÓ)., a to více na východě nežli na západě.

Při všem průmyslu (skupina B) zastoupeni jsou Češi 55'6%, Němci 44"4%. Češi nejvíce při potravnictví a oděvnictví (67'6 a 67'4%, obojí úbytková odvětví), dále při strojnictví (66'5%), spracování železa a ocele (rozšířeno hlavně v Praze a okolí — 66,1%), stavitelství (бТбУо) a polygrafii (hlavně vlivem Prahy—60T%); nejméně při textilnictví (36'3%) spracování kovů s vynětím železa (33'7) a sklářství (42É9%). Při ostatních odvětvích obnáší % Čechů více než 50, avšak méně než 60%.

S rozvojem průmyslu jde ruku v ruce rozkvět obchodu (skupina C), jehož zastoupení stouplo s 8-88% na 10 71%. Celkem jest ovšem daleko rovnoměrněji po zemi rozložen, nežli průmysl, pochopitelným způsobem více v městech nebo v krajích na města bohatých; nejvíce tedy v obvodu komory pražské (zásluhou Prahy, 12,5%) a chebské (1199%) nejméně v obvodu komory plzeňské (8,760/0) a budějovické (8 06). Mezi Němci vůbec bylo obchodníků Ц,23%, mezi Čechy 10'3%. Největší rozdíl mezi obojí národností jest opět v komoře liberecké (ll-7% mezi Němci, 7-81% mezi Čechy), nejmenší v Pražsku (1273 a 1246%) a Budějovicku (8T7 a 801%). V komoře chebské a plzeňské jest mezi Němci méně obchodníků nežli mezi Čechy (více zemědělství a průmyslu).

Skupina D, mající v Čechách vůbec H'7% (v r. 1890 10-33%), a to mezi Němci o něco méně nežli mezi Čechy, není právě přiměřeně sestavena. Vřaděno sem vojsko, veřejná služba (státní, zemská, okresní, obecní) a jiná svobodná povolání (advokáti, notáři, duchovní atd.), na něž připadá celkem 4'64% (a Němců o něco více, hlavně vlivem vojska), dále lidé žijící z důchodů, výměnků, v útulnách, opatrovnách a jiných ústavech, a lidé bez povolání. Na tyto připadá u Němců 6'69%i u Čechů 7-160/0, tedy o něco více hlavně vlivem výměnkářů, kteří v českém kraji, více rolnickém, jsou početnější nežli v průmyslových končinách německých. Při veřejném úřednictvu jest ve všech obchodních komorách, až na Plzeňsko (zde 3'18 u N., 3'22% u Čechů) zastoupení Němců větší nežli v obyvatelstvu komor těch (v pražské komoře 6'44°/0 vedle 4,16%, v budějovické 3'4 a 285, v chebské 3'31 a 2-66, v liberecké 2'93 а 2-92°/0). V celkovém průměru jest zastoupení Čechů o něco vyšší (3-54 vedle 3,260/0) hlavně vlivem Prahy, v níž soustředěno úřednictva poměrně mnohem více, nežli kdekoliv jinde v zemi. Pokud Prahy samotné a jejich předměstí se týče, připadla tam polovina všech Němců na skupinu D 50 46°/0, (z toho na vojsko 12,660/0, úřednictvo 14-68%, pensistů atd. 10-13°/0), na obchod (vlivem Židů) ЗОЧбОД, (z toho na peněžnictví 4'73°/0), na průmysl 18-57°/0, na zemědělství 5'lu/n; z Čechů byla tam větší polovice zaměstnána při průmyslu (51,72°/0), 1ji při obchodě (25 560/o)i při zemědělství 10'80/0, při vojsku Г340/п, při veřej, úřadech 8-740/0.