str. 281
2. Ke by bola holubička divoká,
lietala by po nad neho z vysoká.
Moje sivie očká by ho střežily,
že by sa mi neutratil mój milí.
3. Ke by bola ako som nie bohatá,
dala by si spravit' reťaz zo zlata.
Priviazala by si к srdcu milého,
že by som sa nepodela od neho.
4. Veď mi pán Bóh tak napisau na srdce,
že by som ťa milovala velice.
Neopusť ma premilený v zármutku,
lebo sa mi srdce pukne na skutku.
|
IX.
Původně chtěl jsem popsati tento zajímavý kraj také po stránce jazykové, ale teprve nyní, když přistupuji к vlastnímu zpracování, poznávám, že nejsem ještě s to, abych podal obraz správný a úplný. Jest to nejtěžší úkol, poněvadž předpokládá důkladné ovládání gramatiky slovenské, aby nebylo považováno za dialekt, co je užíváno i ve spisovné slovenštině, a mimo to к srovnávání zvláště výslovnosti je potřeba míti zkušenosti i z jiných krajin. Zatím mohl jsem si činiti jen záznamy rozhovorů lidových, které rozmnožené myslím o něco později zpracovati ve větším náčrtu jižních hranic slovenských. Jisto je, že je tu mnoho rozdílů zvláště v zabarvování hlásek a hudbě řeči vůbec. Jako v kroji tak i v mluvě liší se od sebe zvláště katolické a evangelické osady. Shoduje se s dialektem, v němž vytiskl Pavel Dobšinský ve své sbírce Prostonárodnie Slovenské Pověsti. 1882, sv. 7,' str. 21 — 22 povídku »Sudnej pám«.
LITERATURA.
Detva. Monografia. Karol S. Medvecký, rim. kat. kňaz. Detva 1905. Tlačou kníhtlačiarne Karla Salvu v Ružomberku. Nakładom spisovatelovým: Prochof, p. Celetnek (Bars M.) Uhry. Str. 346., přes 30 obr. a map. 5 K.
Nebyl jsem v Detvě, ale viděl jsem Detvance na velkém jarmoku zvo-leňském nebo i krupinském, a s několika rodinami jsem se seznámil v honťan-ských lazech — tedy mimo domov. Ale vždy mne zaujali neobyčejnou rázovitostí a budili ve mne přání jiti za nimi do Detvy a poznati je. S radostí jsem tedy četl prospekt práce Medveckého, vydaný asi před rokem, zvláště, když bylo z něho patrno, že spisovatel pojímá svůj úkol hlouběji, než bývá zvykem. A slib nesklamal. Monografie Detva je kniha obsáhlá, ceny trvalé jak množstvím sebraného materiálu, tak i zpracováním. Jen okolnost, že autor pobýval zde delší dobu jako duchovní správce, a že »lovil ve velké vodě*, vysvětluje nám to bohatství detailů,
Po nadšené předmluvě p. faráře A. Kmete seznamuje nás spisovatel nejprve s geologickou i geografickou polohou místa a jeho okolím. К tomu druží se stať »Názvy honov«, kde uvádí na 300 jmen se zajímavými poznámkami historickými, lidové etymologie a pod. Po stručném přehledu poměrů meteorologických a klimatických přechází autor к líčení starožitností
|
