Sbírka, zahájená vyzváním všech odborových organisací, všech venkovských učitelů, asi 300 větších rolníku a j., aby sbírali předměty blíže v cirkuláři udané, vynesla neméně než 5000 předmětů, z nichž asi 450 bylo koupeno, ostatní darovány. Mimo to pro výstavu zhotoveny obrazy, představující starší způsoby práce, zvyky lidové atd. Téhož roku i výbor dánského odděleni světové výstavy pařížské daroval cennou sbírku modelů, podobizen, ukázek a diagramů. Dne 31. března 1901 čítalo museum 7513 čísel úplně katalogisovaných a popsaných, umístěných v sousední »vesnici národopisné*.

Dánské folkemusäum (národopisné) již r. 1896 (rok po národopisné výstavě naší!) činilo první pokus, zřídit oddělení budov venkovských, získalo dva starě dřevěné domy (hallandský a smaalandský) a postavilo je v rosenborgské zahradě. Ale místo nepřipouštělo rozšíření a museum, hledajíc větší pozemek, nalezlo takový přímo vedle musea zemědělského. Tu nabídlo r 1898 lidové museum zemědělskému, aby pracovala spolu, tím že by museum zemědělské v starých selských statcích umístilo své sbírky nástrojů — zemědělská společnost byla ochotna к tomu, vymiňujíc si samostatnost a neodvislost musea svého. Z prostředku musejních poskytla zemědělská společnost lidovému museu hypotéku 6000 kroner na pozemek a najala pak za 240 kroner ročně právo, aby umísťovala v budovách folkemusäum své sbírky. R. 1900 postaveno staré nářadí v starých budovách, ve vlastní budově zbyly hlavně modely, mapy a obrazy, jež vyžadují více světla.

Zároveň však činěny také požadavky, ohrožující trvání musea na nynějším místě; v Aarhusu, největším městě jutském a v Odense na Fynu si přáli zřízení museí, a hlavně vzhledem к nevýhodnému umístění v malém, stranou ležícím Lyngby žádali, aby dublety byly umístěny v oněch dvou městech, čímž i lépe se uchrání nebezpečí úplného zničení. Společnost vyhověla těmto přáním velmi ochotně a svolala na říjen 1900 schůzi, na níž K. Hansen přednesl návrh na uspořádání poměru dánského zemědělského musea; schůze končila zvolením komise, která po řadě schůzí předložila návrh, jenž byl celkem zbudován na návrhu Hansenově a obsahoval hlavně tato ustanovení.

§ 1. Účelem musea jest, zříditi sbírku, která co nejúplněji a nejvšestranněji by objasnila dánské zemědělství a jeho vývin v době starší jakož i novější, a může sloužit za látku názornou a studijní.

§ 2. Za tím účelem má museum obsahovati tři oddělení a to:

1. Základní poměry zemědělství. 2. Pomůcky zemědělství. 3. Výrobky zemědělské dle plánu podrobně vypracovaného.

§ 3. Zřídí se mimo sbírku v Lyngby prozatím dvě sbírky, v Odense a Aar-huse. — Sbírka v Lyngby je hlavní, pro sbírky v Odense a v Aarhuse dotyčná města opatří za pomoci státu pozemky a místnosti.

§ 4. Rozdělení předmětu děje se dle určitého plánu.

§ 5. Jmenované sbírky, po případě později přibylé, tvoří organický celek s místní správou pro každou sbírku a společnou správou vrchní. Pokud museum se nepostátní, je ústavem samostatným, podřízeným Kr. zemědělské společnosti.

§ 6. Vrchní správa čítá 5 členů, jednoňo, starostu, volí představenstvo zemědělské společnosti, jednoho sdružené hospodářské spolky dánské, jednoho každá z obou místních správ a jednoho volí správa dánského lidového musea. Volba děje se na 5 roků, jeden člen ročně vystupuje ; vrchní správa je zároveň správou hlavní sbírky.

§ 7. Každá místní správa čítá 3 členy, z nichž dva volí dotyčné městské rady, třetího zemědělské svazy fynský a jutský. Člen, zvolený rolnickým svazem, je zástupcem dotyčné správy ve správě vrchní.'

§ 8. Vrchní správa ustanoví inspektora, který je zároveň sekretářem musea, místni správy ustanoví správce.

§ 9. Prostředky, potřebné к zařízení a udržování musea, hledí se opatřit státním příspěvkem, vstupným, dobrovolnými příspěvky, po případě příspěvky dotyčných měst.

§ 11. Z příjmu musea se 1. platí zřízenci, 2. rozmnožují sbírky, 3. udržuje materiál, 4. platí tiskopisy, 5. kryjí výdaje správců a 6. jiné výdaje.

Pro zachování sbírky hlavní v malém Lyngby mluvily jednak důvody věcné, že rolník v hlavním městě nemá pravé nálady a času к prostudování sbírky, a že má větší zisk z musea, vidí-li je ve venkovském okolí atd., ale hlavně úvaha, že v Kodani by umístění sbírek vyžadovalo takový náklad, jaký v dohledné době nelze sehnati. — Z jednání výboru lze dále vytknouti, že zvolení ředitele národopisného musea do vrchní správy má za hlavní účel, přivésti do této správy znalce musejního.