Opustili jsme zajímavou tuto sbírku a octli jsme se na území musea zemědělského ; a brzo jsme našli i K. Hansena jako ochotného průvodce. Nové dvorany dřevěné, při jejíž rovnosti jsme r. 1901 byli přítomni, dávno začali užívati a ukazovali nám bohaté sbírky v ní a v staré místnosti uložené. Prohlédli jsme ještě ostatní památnosti školské osady a odmítnuvše vůz, který nám roztomilý ředitel nabízel, dali jsme se jím vésti po nejkrásnějších částech lesa lyngbyského, jímž proudí odtoky pěkného Furesö a poučovali jsme ho o užitku hříbků, které zde rostou, nikým nepovšimnuté.

K. Hansen dal mi к disposici úřední zprávu o plánu musea, z níž vyjímám historii jeho, která se do jisté míry u nás bude moci opakovat.

Myšlenka zřízení dánského musea zemědělského vyslovena ojediněle již roku 1879, a »Spolek pro zlepšení rostlin užitkových*, sebral skutečně něco předmětů, jež byly, když spolek se rozešel r. 1893, odevzdány král. zemědělské společnosti *); část jejich je nyní postavena v zemědělském museu, ač formálně není jejích vlastnictvím. Vlastní počátky musea datují od velké severské výstavy průmyslové, zemědělské a umělecké v Kodani r. 1888. Hned jak bylo usneseno, aby zemědělství bylo na ní zastoupeno, kapitán J. C. Ia Cour — spoluzakladatel zemědělské školy v Lyngby — upozornil na možnost sestaviti historickou sbírku, jež by ukazovala vývin rolnictva dánského za století od zrušení stavnsbaandu (upoutání na půdu) r. 1788. Bylo usneseno, užiti části případného výtěžku výstavy к založení musea takového.

Myšlenka se zamlouvala, hned r. 1885 předložena zemědělskou společností třem svazům hospodářských spolků na Sällandu, Fynu a v Jutsku, a všechny tři přidaly se к návrhu. Usneseno tedy uspořádati zemědělsko-historickou výstavu, pro niž byl zvolen zvláštní výbor, který sehnal značné množství starých nástrojů, tím že vyzval ve všech denních a odborných listech ke sbírání jich a zabezpečil si pomoc značného počtu venkovských učitelů a jiných osob se zájmem o věc. Sebráno 461 čísel (někdy o více předmětech), z nichž však několik bylo půjčeno vysokou školou zemědělskou a dánským folkemusäum; největší část byla darována budoucímu museu, méně jich bylo koupeno: 371 čísei dostalo museum. Nepočítán v tom je značný počet map katastrálních, obrazů a j.

Výstava měla přebytek 50.000 kroner, z nichž dle přijatého měřítka připadlo zemědělství 16 515 kroner, které tvořily základní fond pro zemědělské museum, jako z ostatku založeno museum umělecko-průmyslové. Prozatím byla jistina uložena a předměty odevzdány zemědělské společnosti v správu. Ale, protože umístění objemných těch předmětu v Kodani bylo by mělo v zápětí velké výdaje, přijata nabídka kapitána la Courá, sekretáře společnosti, který tehdy se stal jediným vlastníkem školy lyngbyské, že je přijme bezplatně v ošetřování. La Cour za tím účelem koupil jednu z výstavních budov a dal ji přenésti do Lyngby, kde byly r. 1887 předměty uloženy a staly se přístupnými návštěvníkům a zvláště žákům školy. Dublety byly uloženy v zámku Sorgenfri v kůlnách, chráněné velkým plakátem : »Patří budoucímu zemědělskému museu*. Ale r. 1897 bylo opustit zámek, do kterého sé stěhoval princ, a musejní budova musela se rozšířiti, což stálo asi 2000 kroner, první větší výdaj ústavu, neboť dotud fond základní nebyl dotknut.

Ale hned na to bylo třeba dalších výdajů, kapitán la 'Cour zemřel r. 1898, a škola se rozdělila ve školu zemědělskou a lidovou školu vysokou, jichž správy byly ochotny uschovávati předměty dále, ale žádaly na zemědělské společnosti za to mírný příspěvek na udržení budov. Tomu bylo vyhověno a z prostředků musea povoleno 200 kroner ročně, zároveň konsulent K. Hansen byl vyzván, aby převzal za roční odměnu 200 kroner dozor v budově musejní, ve které měl svůj byt.

Práce musejní začaly tím, že se křehké dřevěné předměty preparovaly, aby se nerozpadaly, i sestaven cedulkový katalog. R. 1898 čítalo museum 788 čísel a 218 modelů, map, výkresů, a do roku příštího rozmnoženo novým sbíráním pomocí spolků, učitelů a j. o 619 předmětů, většinou darovaných. Roku 1900 odbýval se v Odense 18. sjezd dánských rolníků (poslední dosud) a při něm zemědělsko-histo-rická výstava. К tomu účelu učiněna mezi výborem výstavním a zemědělskou společnosti tato dohoda: Výboru půjčily se žádané předměty musejní, společnost zastavila svou zahájenou sbírku vlastní a podporovala sbírku výstavní příspěvkem 2000 kroner z prostředků musejních, zvláště na dovoz; za to materiál, sehnaný po uzavření výstavy, přešel ve vlastnictví. »budouciho zemědělského musea«.