Tvar jmen obcí jak v této řadě tak vůbec v celém východním území, slovenskoruském odchyluje se u p. Czambeľa od jmen v mé „Národopisné' Mapě" užitých, které mně sděleny byly od několika slovenských pracovníků, hlavně p. Mišíka. P. Czambelovi bylo ovšem možno dlouhým a podrobným studiem íia místě dodělati se tvarů spolehlivějších. Jak dalece jsou jednotlivosti správny, rozhodnou jiní.

Druhé novum na mapě p. Czambela zhotovené :je stanovení oblasti polské na severu Spiše, kde moje mapa podle úředního sčítání vykazovala jen obce slovenské.1) Označuji ji na připojených mapách červeným y o d o-ŕ rovným čárkováním. K nim patří ještě tyto- polské ostrovy uvnitř oblasti slovenské v Zemplíne: Topolovka, Jesenovce, Giglovee a Holčikovce. Mnoho Poláků je i v Ohradzanech (Czambel 58).

Při práci této bude potřeba nejprve odpověděti na otázku, řídí-li ,se rytmus písní lidových přízvukem mluvy. Při písních moravských jest samo zřejmo, že ředidlem rytmu jejich není prízvuk, a to proto, že písně severcř východní části Moravy, v níž se ujal přízvuk polský, neliší se nikterak, pokud se týče rytmu textového, od ostatních písní moravských. Kdyby byl přízvuk mluvy rozhodujícím při rytmu textů severovýchodní Moravy, nemohly by verše trochejské při nich počínati slovy trojslabičnými, a-rovněž nemohly by daktyly jejich se tvoři ti těmito slovy. Proto také o písních moravských nebylo nikdy tvrzeno, že by se texty jejich řídily přízvukem mluvy. Písně české jsou ovšem příbuzný moravským, a proto jest pravdě-podobno, že ani v nich není přízvuk rozhodujícím činitelem při rytmu; avšak samozřejmo to není. Ve spise: „Česká světská píseň, lidová", há-psaném od O. Hostinského, pronesen právě opačný soud o věci této.2) .

Pan spisovatel praví ná str. 96. uvedeného spisu, 'že: přes 40:.procent písní Erbenovy sbírky je deklamováno bezúhonně, dalších asi 20 .procent' alespoň dobře, t., j. s jednou nebo toliko dvěma chybami proti prízvuku, tedy 60 procent všech, písní možno nazváti plným právem prízvučné...V..po-