BIBLIOGRAFIE.

(Pokračování z roč.I. č. 9.—10., str. 284—289.)

Lame séparée du corps: R. d. trad, pop. XX. 189, 489. René Basset IX. povídku z kroniky Ralpha Niger-a (2. pol. XII. stol.), kde vychází rekovi z úst zvíře, sluha mu dělá most přes potok pomocí paže a to pak se vrací a když pán se probudí, praví, že v sousedním pahorku jest nesmírný poklad. — IX. Láme souris (Duše, myš). — X. Myš, která vchází do úst mrtvého.

Les conceptions miraculeuses. V. Bugiel VII En Esthonie ib. 144: z estonských povídek vyňato, že hospodyně, kuchařka a pes když tři ryby pojedí, počnou (č. 5.;) vdova, která pojídá hrách, vyrostlý z jejích slz, stane se matkou syna (č. 9.). Co platí o těhotenství žen, platí i u samic (6.), (Z Kallasovy sbírky estonských pohádek (srv. Národop. Sbor. VIL, 217.)

Les pourquoi: Rev. d. trad. popul. XX., 91, 155—157, 190, 352. CXXXII.: Pourquoi les chattes crient. (Proč kočky mňoukají, když vidí kocoura.) —; P. S. CXXXIII.: Pourquoi le pigeon profěre un cri: Žena zabila svého syna a litujíc svého činu volá: Ooto pootaatd. a vůkolní ptáci stálým říkáním těchto slov naučili se jim, — CXXXIV.: Pourquoi le vanneau décrit des courbes. Volavka, původně princezna, chce pohostiti bratra, který se má vrátiti, vezme hrnek s vařícím mlékem, opaří se. Hledá marně bratra, Allah ji promění ve volavku, ona létá dělajíc velké křivky. — CXXXV.: Pourquoi le plongeon a une voix plaintive. Jeden rybář druhému ukradl lov, postižený krádeží vyřízne zloději jazyk a poněvadž vydává zvuky podobné zvukům potápky, veliký duch ho promění ■ v potápku. — CXXXVL: Proč ptáci nenávidí hadů: Kdysi pták chytil murenu a položil ji na vrch; kdež on stal se hadem. — CXXXVII.: Proč čermáček jest vážen: Nosí stále ve svém zobáčku kapku vody, aby utišil plameny pekla. — CXXXVIII.: Proč zrna rýže jsou malá: Kdysi byla velká, tak že mohli je dostatí domů. Zena lenivá nechtěla vyčistiti dům, což se dělalo, když přišla žeň rýže a tu byly při tom oběti. Nýbrž když znenadání přišlo zrno rýže, žena je uhodila koštětem, zrno se roztříštilo a od té doby musí lidé ji síti a žnouti. — CXXXIX.: Proč lupina (vikev) musí býti smáčena. Když Panna Maria šla do Betléma, šla přes pole lupinové. Poněvadž to činilo hluk a Panna Maria marně tišila, pravila: Buďte prokleti, kdož vás bude jisti, neb se nenasytí. Aby se najedli, musí ho smáčeti. — CXL.: Ľorigine des jungles: Na ostrovech Andan-manských bažiny křovnaté jsou zhotoveny šipy ozdobenými peřím, které Tomo, první člověk, házel sem a tam a které se ujaly. — C. Fraysse: CXLI.: Proč samci zajíců plodí. — René Basset: CXLII.: Proč se topol třese? — CXLIII.: Proč had se svléká každého roku?

Les villes englouties. (Propadlá města.) ib. XX. 257—261,284—294, 455 — 458, 521. René Basset: CCCLXVIII.-CCLXXIV.: O různých propadlých městech z Meklem-burska, Kurlandu, Mongolska; odkazuje pak i na jiná díla. — L. Jacquot: CCCLXXV. — CCCXCVIII.: O propadlých městech v Meklembursku, Vestfálsku a v Savojsku, — CCCXCIX.— CCCČXII.: O městech propadlých z různých končin Německa.

Lucien Jeny: Legendes de la nature. Paris, Nourry 18°, 250 str. Ref. ib. XX. 521.

René Basset: Contes et legendes de la Grěce ancienne. ib. XX., 83, 141—144. XLI.: Le noeud gordien. Pověst o Gordiovi a jeho synu Midovi a jak se stali králi — o pluhu a orlu. — XLII.: Le lion, la lionne et ľourse: (Lev, lvice a medvědice) z Eudéma. Medvědice vloudivši se do jeskyně lva za jeho nepřítomnosti zahubí lvíčata. Lev a lvice vrátivši se zarmoutí se a ji pronásledují; tato ustrašena vyleze na strom; lvice ji hlídá. Lev bloudí po horách, potká dřevoštěpa, tento se ulekne, lev mu lichotí a přiměje člověka, že s ním jde, a podetnę strom; a medvědice je rozdrapana. — XLIII.: Jalousie d'une ..mar ä.'t re: Žárlivost macechy: Odysseus měl syna s Evippě, dcerou Tyrimma, jménem Euryalos. Ta, když vyrostl, poslala ho do Ithaky; ale Odysseus nebyl doma; podle psaní Pénélopa viděla, že je to syn Odysseův, poradila muži svému, dříve než ho mohl poznati, aby ho zabil. Tak se stalo. Ale brzy víme, že zahynul Odysseus rukou vlastního svého syna Télegona. — XLIV.: Pindos et les dragons: Pindos, syn Macedona, byl pro krásu nenáviděn svými bratry. Odešel do lesů, neb miloval lov. Jednoho dne chtěl vší mocí dostatí dva kolouchy, kteří