str. 31
Drobné zprávy národopisné.
,.Ś wiat s ł o w i a ń s k i" v č. prosinc. str. 472 podáva sympatický referát o článku P. Sochané o habánské majolice vytištěném v N. Věstn.
@------------
„Живая Старина" přináší v nej novějším svém čísle (XV., 48) uznalý" referát o N. Věst. z pera Dra A. J. Jacimirského.
@------------
Slov. Pohľady otiskly (str. 634) z N. Věst. zprávu o ref. Folk-Lore o Sochaňově knize o krojích a o svadbě v Lopašově, aniž by tento svůj pramen byly uvedly.
@--------------
V lednovém sešitě N. V. Čsl, (str. 12.) byla uveřejněna recense spisu V. V. Bitnera: „Ж и з н ь e в p о п с ü о к и x т. народов ъ", kdež zmíněný autor též o našem národě poaal malý národopisný obrázek. Recensent Jacimirskij poukázal na veliké chyby, kterých autor se dopustil. Chyb také není prosta brožurka F. T. Pucykoviče: Изъ народов-ЬдЬшя: Чехи. Чтете для народа. С.-Пб. 1905. ЦЬпа. 5 kop. str. 16. Poukáži jen na některé: obrázek na titulním listě má představovati Čecha v kroji národním, ale na první pohled v něm poznáte Černohorce. V topografii užívá jmén německých vyjma: Praga, Opava a jména hor. Pro Brno užil názvu německého Brjun (Brünn) a vedle toho do závorky klade Bern (Бернъ); což nemohl užiti slova Berno, když nechtěl užiti ,,Brno"? Dvakráte užil pro překlad německého Reichenberk slova „Liberer". Brožurka počíná vypravováním o Kroku a Libuši (tu uvádí překlad z R. Z.). Opakuje dále, že prý Hus chtěl přivésti Čechy к pravoslaví. O našem znovuzrození počíná básní Jablonského „Tři doby země české". Podává zeměpisný, hospodářský a národopisný' popis. Poměr obyvatelstva uvádí správněji než jeho předchůdce: 5 milionů Čechoslovanů a asi 3 miliony Němců. Leccos je v brožurce správného, zejména když mluví o produktech a průmyslech našich. K.Paul.
@------------
Prosincové číslo ,.Świata słowiańskełio" obsahuje pěknou črtu „Hana i Напасу" z pera G. Smólského (str. 429—437). Stručně scharakterisovány celý kraj a lid, kroj, typ vesnic, stavby a hospodářské poměry. Polský spis. s trpkostí srovnává neutěšené poměry polského lidu se zámožností a pokročilostí lidu hanáckého. Vypisuje návštěvu, kterou před lety vykonal v Zánlinicích u + Skopa-líka. Sděluje dále pověst o Ječmínkovi (nevím, proč užil spolonisovaného tvaru J e n c z minek), popisuje Jízdu králů, ač výslovně poznamenal, že se ten zvyk udržel na Slovácku; otiskuje konečně píseň při topení Mořeny zpívanou částečně odchylnou od textů Sušilových č. 838, Bartoš akad. vyd. č. 1079. Tu patrně p. Smólski přeslechl, když zapsal swanty Jirzi a silně pochybil napsav, že toto nářečí má dosud znění nosové. K tomu textu připsal ještě píseň: Skocz kohutku do wody, Pro czerwene jahody . . ., která náleží patrně do kruhu písní zpívaných při průvodu králek; Sušil str. 755—763 nemá píseň s tím zněním ani Bartoš str. 565 sl.
@---------------
Černý kašel („kajhustn", jak se v Praze říká) u dětí se vyléčí, jde-li se s churavými dětmi branou z města a jinou branou do města zpět. Z Malé strany chodívali ven branou Strahovskou a vraceli se Újezdskou, jež jsou nyní obě zbořeny. (Vypravovala M. N., starší žena z Prahy III.-310)
@-------------
Sběratel národopisný píše: „Ze své zkušenosti mohu jen sděliti. že upotřebeného nářadí salašnického nebude možno dostati, poněvadž pastýři z pověry se ho nezříkají. . ."
@-----------
Red. umělecko-průmyslové školy v Praze p. arch. J. Stibral bude přednášeti v Rakouském Museu pro umění a průmysl ve Vídni o slovanském ornamentu.
@------------
Odbor Národní Jednoty PošumavskévPlzni pořádal 16. prosince přednášku prof. dra. Ot. Zycha ,,o chodské písni lidové". Přednáška doprovozena bude ukázkami písní chodských, jež přednese plzeňský Hlahol.
|
