přiměl po hostinách sluhy, že se přiznají, že ho ukradli, neboť když bylo vždy po hostině, lehl si a usnul, křičel: Hie jeden z nich. A sluhové se báli a proto se střídali. Radí jim, aby přinesli prsten a krocana, který se dá nejlépe ode všech rozeznat). Dal spolknouti jemu prsten. Řekne královně, že ho jeden krocan spolkl. Idou na dvůr, kde bylo asi 200 krocanů, a dal chytiti toho pravého. Královna byla ráda, že se diamant našel. Ale králi se čarodějník nelíbil, proto vzal brouka jednoho, skryl ho mezi dvě desky, a dál hádati čarodějníkovi, co jest tam, a jinak že ho nechá pověsil,ale on odpověděl: »Beda, běda, nešťastný Petit Čriuchon už jsi chycen tentokrate.« Královi se ta odpověď zalíbila a propustil ho, obdarovav ho hojně. Doktor Vševěda.

Periclo Papahagi, Basme aromine si glosar. Editíunea Academie! Romine. Bucuresti 1905, p. XXVII. + 748.

*K. Dieterich, Aus neugriechischen sagen. Zft. d. Ver. f. V. XV, 380 —398.

Hans Stumme, Maltesische Märchen, Gedichte und Rätsel in deutschen Uebersetzung. Lipsko 1904. Str. XVI. + 103. Ref. Zft d. Ver. f. Vk. XV. 461-463 (V. Chauvin).

Dr. Ignaz Kunos, Türkische Volksmärchen aus Stambuł. Leiden (1905), str. XXXII, а 410.

Jacob Georg, Vorträge türkischer Meddäh's (mimischer Erzählungskünstler). Zum ersten Male ins Deutsche übertragen und mit Textproben u. Einleitungen hrsgb. Berlin 1904. Mayer & Müller. (IV.+ 119 а 7 str.) Ref. Lit, Zb. 1905, 30, 1004.

Изъ грузинский народной словесности. Сбор, матер. Кавказ. XXXV., отд. II., str. 106 až 136.

Темирговсшя сказки. Заппсалъ В. В. Ваенльковъ. ib. str. 1—79.

Татарсыя дйтмал сказки, записанные вь г. Нух£. Записал-ь С. Абдурахманъ. ib. 80—105.

Fréderie Macler, Contes arméniens, traduit de l'armenien moderne. Paris Leroux I. 194 str. 10°. Ref. R. d. tr. pop. XX. 479.

Littmann Enno, Modern Arabie tales, Vol. I. Arabie text. Leyden, 1905: Brill (VII.. 272 8"). Vyšlo v Publications of an American Archaeological Expedition to Syria in 1899 — 1900. Part VI. Ref. Lit. Zb. 1905, 35, 1161.

René Basset, Contes et legendes arabes. R. d. tr. pop. XX. 267. DCCVII. Punition du complice infidele. Potrestaní nevěrného.

*Bagrat Chalatianz, Kurdische sagen. Zft. d. Ver f. Vk. XV. 322 - 330.

"Сказанте овъ Еднгет, и ТоктамынгЬ. Kyl riiacKifi токстъ по рукописи, принадлежащей Ч, Ч. Валиханову нздалъ проф. II. М. Мелшрански"'. С. Летербургъ 1905. Записки Импор. Рус. Географ. Общ. по отдт,летю этнограФШ. Приложете къ тому XXIX.

L. G. Seurat, Legendes de Paumotou. R. d. trad. pop. XX. 433—440, 481 — 488. L Histoire de Tangaroa. i Legende paumotou recueillie á Amanu. I (Océan Pacifique Sud.) Jak byl pohlcen Tangaroa rybou, jak se z ní dostal ven, jak přišel na ostrov, kde byly jen ženy, a jim vypravoval, co je to muž atd. II. Histoire de Kae. (Legende paumotou faisant suite a celie de Tangaroa.) III. Histoire de Tuna. (Legendes maories sur l'origine du cocotier.) IV. Histoire du bateau de Rata. V. Čréation du monde. VI. Čréation de l'homme. VII Legende de la voie lactée. VIII. Legende de Pipiri. (Rodiče a děti tvoří na nebi souhvězdí.)

René Basset, Contes et legendes de ľextreme-orient. ib. 97—98, 218— 219, 319, 416—8. CXC. L'enfant serpent (Chine). Dítě — had dokončí stavbu hradeb králi. Když se tak stalo, na prosbu jednoho dvořenína, proč se tak stalo, dítě— had zaleze do díry hory, nechá několik palců ocasu vyčnívati, a lidé, kteří ho sledovali, mu ho utnou. Tu vyprýští pramen, a proto dnes v té krajině jsou hadi bezocasí. CXCI. Stromy-lidé (z Číny). CXCII. Původ dubu Mouni-Oula (z Mongolska). CXCIII. Zmok (Dragon de la pluie) (z Činy) CXCVL Djenghiz — Khan a Rus (Mongolsko): o vlku, kterého za ceíé roky svého lovu Rus zastřelil. Ten vlk ztrávil každý den tucty lidí. CXCVI, Hrob Gensis-Khana. CXCVII. Želva zlatá. CXCVIII. Dobrodružství Tsinovy. CXCIX. Věrná žena.

William Thalbitzer Dr., A phonetical study of the Eskimo language. Based an ob-servations made on a journey in North Greenland 1900—1. With a historical introduction about the East Eskimo, a comparison of the Eskimo dialects, and a new collection of Greenladic folk-tales, songs and music. [zvi. otisk z Med-delelser am Grönland. Vol. XXXI. j Kodaň, Zianco Luno, 1904. XVII, + 400 8°. Ref Deut. Litztg. 1905, 16, 982. Zft d. Ver. f. Vk. XV , 235.

René Basset, Contes populaires dAfrique. Paris. E. Guilmots. (6 fr.) 1404.

Held T. v., Märchen u. Sagen der afrikanischen Neger. Jena, W. H. Schmidt.

P. A. v. d. Mohl S.'J., Sammlung von kaffrischen Fabeln in der li-Tete-Sprache am unteren Sambesi. Berlin 1905. Str. 43.