Za Jindřichovem počíná ještě na Hranicku nové pásmo německé, z něhož okr. hranickému náleží 8 osad. Z těchto mělo 5 osad více než 10% menšinu českou, buď r. 1906 (3) nebo aspoň 1890, a jeví se v nich jakýs takýs pokrok, byloť tu:

r. 1890 196 Čechů (12,8%) a 1335 Němců (87,1%),

r. 1900 220 Čechů (13,6%) a 1397 Němců (86,3%).

Čechů přibylo zejména v Polomi a v Kozích Loučkách. Již mimo jazykovou hranici v českém území jest smíšené město Hranice s obcí židovskou, kde Němců nepatrně ubylo. Bylo tu:

r. 1890 5090 Čechů (65,5%) a 2569 Němců (33,1%),

r. 1900 5228 Čechů (65,9%) a 2555 Němců (32,2%).

Na Novojičínsku jest smíš. pouze Šanov, kde bylo r. 1890 229 Č. (11%) a 1845 N., r. 1900 344 Č. (13,4%) a 2229 N., tedy malý vzrůst Čechů. Za. to v Zivoticích, které r. 1890 vykazovaly slušnou českou menšinu (164 Č. (17,1%) — 707 N.), klesl počet Čechů na 19 (2,3%). V Novém Jičíně nedosáhla česká menšina 10%, ač stoupla z 959 (8,4%) na 1088 (9,2%).

Konečně nacházíme smíšenou oblast na Příborsku, skládající se ze 4 osad, se vzrůstem české kvóty; bylo tu:

r. 1890 307 Čechů (43,2%) a 404 Němci (56,8%),

r. 1900 417 Čechů (57-°%) a 314 Němců (43,0%).

Odtud pokrok Čechů v celém okrese příborském. Toliko opodál jazykové hranice ležící Kopřivnice vykazuje vývoj příznivý Němcům: r. 1890 136 N. (6,5%) a r. 1900 již 385 N. (11,9%).

Obraťme se nyní к jazykové hranici v jižní Moravě! V okresu dačickém vidíme dvě skupiny smíšené: jednu při české hranici skládající se ze 4 osad r. 1890 (r. 1900 jen 3) s vývojem nepříznivým pro Čechy, kdež napočítáno: r. 1890 171 Čechů (16,6%) a 860 Němců (83,4%),

r. 1900 150 Čechů (15,5%) a 815 Němců (84,5%),

a druhou jižně od Dačic sestávající ze 3 osad.se vzestupem Čechů; tu bylo: r. 1890 133 Čechů (13,7%) a 839 Němců (86,3%),

r. 1900 184 Čechů (19,2%) a 776 Němců (8o,8%).

V městě Dačicích klesl počet Němců značně (r. 1890 252 N., t. j. 9,6%, r. 1900 jen 49, t. j. 1,8%).

Rovněž velice příznivý vývoj pro Čechy jeví se nám na Jemnicku. Roku 1900 bylo tu n osad s minoritou českou nad 10%; k nim pak připočtěme ještě 2 osady, v nichž r. 1900 menšina klesla pod 10%! V těchto 13 osadách, všech s majoritou německou, bylo napočítáno:

r. 1890 724 Čechů (18,1%) a 3277 Němců (81,9%),

r. 1900 928 Čechů (23,5%) a 3024 Němců (76,5%).

Odtud, jakož i tím, že ubylo Němců v českém území tohoto okresu, klesla německá kvóta v tomto okrese o 3,5%.

V okresu vranovském, smíšené území tvořila r. 1890 kat. ob. Chvalatice (většinou něm.) a Bítov (větš. čes.). Český živel učinil tu značné pokroky (v Bítově klesla něm. menšina r. 1900 pod 10%), byloť tu:

r. 1890 398 Čechů (37,2%) a 673 Němců (62,8%),

r. 1900 489 Čechů (44,6%) a 607 Němců (55,4%)

Menší smíšenou skupinu zříme dále na hranici okresu vranovského a znojemského s absolutním úbytkem Čechů. Napočítáno:

r. 1890 136 Čechů (14,7%) a 786 Němců (85,3%),

r. 1900 110 Čechů (10,8%) a 909 Němců (89,2%).