tedy jedna z velice pozoruhodných změn; odtud pokles kvóty německé v okr. litovelském s 11,84% na 6,58%.

Na Unčovsku na jazykové hranici jest jen jedna obec smíšená, Dětřichov, kde počet Čechů stoupl: r. 1890 35 Č. (13,7%) 221 N. a 1900 46 Č.-(19,1%) a 195 N.

Značný úspěch vykazují Češi ve smíšených místech na Šternbersku; jsou to opodál jazykové hranice v českém území Štěpánov, kde načítáno:

r. 1890 1930 Čechů (73,5%) 697 Němců (26,5%),

r. 1900 2502 Češi (87,1%) 372 Němci (12,9%),

a na jazykové hranici smíšená partie tří obcí (Stádlo, Lužice, Lhota), kde bylo:

r. 1890 87 Čechů (8,5%) 940 Němců (91,5%),

r. 1900 661 Čechů (30,6%) 1498 Němců (69m4%).

Zejména ve Lhotě (již. od Šternberka) silně stoupl počet Čechů : r. 1890 jen 4 Č., ale 1900 již 572 (38,3%), pokles z 20,6% na 11,3% jeví se v Stádle.

V nepatrné vsi v něm. území v Gruntu Paseckém mezi 40 oby v. je roku 1900 5 Č. (12,5%).

Tento úspěch český ve smíšeném území jeví se pak ve stoupnutí kvóty čes. v celém okr. šternberském (i hejtm.!).

Odtud přechází hranice do okr. olomouckého, kde v severní části smíšenou partii tvoří obce Novosady a Veska, s poměrným přírůstkem Čechů; byloť tu:

r. 1890 88 Čechů (5,6%) 1482 Němců (94,6%),

r. 1900 232 Čechů (12,6%) 1853 Němců (87,4%).

Novosady teprve r. 1900 jsou smíšené. Za to klesl počet Čechů v jižněji ležící Mrsklici s 25,7% na 19,4% (absol. se 137 na 112).

V okr. lipnickém již v území českém leží smíšené obce Lipník a Lipník obec židovská. Tu jeví se tento vývoj:

r. 1890 3783 Čechů (61,8%) 2338 Němců (38,2%),

r. 1900 4946 Čechů (73,4%) 1610 Němců (26,5%).

Tedy znamenitý pokrok Čechů, židovská obec má r. 1900 již většinu českou. Západně ležící Tupec měl r. 1890 14,7% Němců, r. 1900 již jen 4,5%. O spolehlivosti rakouské statistiky svědčí, že obec Velké Lazníky r. 1890 započítána mezi ryze německé, r. 1900 je ryze českou — na pomezí jazykovém neleží. Odtud pak to „neobyčejné kolísání národnostních podílů v okresu lipnickém, kde Čechů v prvém období o 6% ubylo, v druhém však hned skoro o 7% opět přibylo." (Zivanský v České politice.)

V okresu hranickém nacházíme na jazykové hranici smíšenou obec Uhřínov s vývojem pro Čechy příznivým; bylo tu r. 1890 116 Č. (65,5%) a 61 N., r. 1900 již 123 Č. (71,5%) a 49 N. V německém pak již území utvořila se česká menšina v Heřmanicich, kde r. 1890 nebyl žádný Čech, r. 1900 již 40 Č. (167%).

Na hranici slezskou dostupují v okr. hranickém sídla česká a přerušují tak souvislé území německé. Ze 4 českých osad ležících při hranici vykazovaly r. 1890 dvě značnější minoritu německou, a to Spálov, kde počet Němců klesl se 123 (9,8%) na 91 (7,3%) a Jindřichov, kde bylo r. 1890 108 Němců (16,3%), r. 1900 již jen 34 (5,4%)-