většiny (48,64% C: r. 1890—50,59% Č. r. 1900), a béře-li se 20% Jako měřítko jednojazyčnosti, že okres jihlavský (venkov) stal se českým (79,95% Č. r. 1890 — 80-32% C. r. 1900) a soudní okres šternberský, který ještě roku 1890 náležel mezi německé (jen 18-92% Č.), r. 1900 stal se již smíšeným (21,53% C).

Jistě bude zajímavá odpověď na otázku, pokud na tyto číslice měly vliv změny na jazykové hranici a na jazykových ostrovech. V rámci této stati chci stručně ukázati na základě úřední statistiky na vývoj smíšených obcí na jazykové hranici i mimo ni, při čemž za smíšené počítám po příkladu Rauchbergově obce s 10% menšinami, a doplniti tak stať Živanského v České Politice. *)

Území německé zaujímá na Moravě, jak. známo, souvislý pruh při hranici slezské, jenž přerušen jest v okrese hranickém úzkým pruhem českým, sahajícím až na hranice, pruh při jižní hranici, velké ostrovy mor.-třebovský a jihlavský a menší brněnský, olomoucký, vyškovský a konický, pak jednotlivé obce v území českém.

Souvislé pásmo německé na severu Moravy počíná, souvisejíc s příslušným pásmem v Čechách, v okrese šilperském a odděleno jest od ostrovu mor.-třebovského uzounkým pruhem českým. Ještě v okr. šilperském nacházíme smíšenou obec Písařov, kde napočítáno:

r. 1890 1410 Čechů (77.3%) a 4I3 Němců (227%),

r. 1900 1435 Čechů (88-2%) a 193 Němců (11,8%).

Tímto úspěchem, jakož i stoupnutím počtu Čechů v něm. obcích okresu, zejména v Šilperku ze 74 na 129 a v Bílé Vodě, kde napočítáno již 30 Čechů, vysvětlíme si vedle příznivějšího vývinu české oblasti stoupnutí české kvóty o 3,03% v okr. šilperském.

V okr. šumperském nejprve vidíme již v oblasti české smíšenou obec Rudu nad Moravou, kde bylo:

r. 1890 783 Čechů (82,4%), 167 Němců (17,6%),

r. 1900 561 Čechů (61,1%), 357 Němců (38,9%,).

tak že po rozdělení ve dvě obce Rudu Horní a Dolní, objevuje se nám r. 1900 Ruda dolní německou (86 Č., 330 N.).

Rovněž nepříznivý vývoj pro Čechy jeví se ve smíšených obcích Plechách a Králci, kde shledáno:

r. 1890 113 Čechů (35,2%) a 208 Němců (64,8%)),

r. 1900 104 Češi (26,6%) a 287 Němců (63,4%,).

Severně ležící Rejpotín vykazoval r. 1890 248 Č. (10-3%), r. 1900 již jen 126 (5,3%) a stal se tak obcí ryze německou.

Odtud tedy klesnutí české kvóty v okrese šumperském (r. 1890 25-15% Č. — 1900 24,05% Č.).

Stopujeme-li dále jazykovou hranici, shledáme, že v okr. mohelnickém Úsov vykazoval r. 1890 značnou českou menšinu (403 Č. (21,1%) a 1509 N.), která nápadně klesla do r. 1900 (132 Č, t. j. pouze 7-5% a 1621 N.).

V okr. litovelském na jazykové hranici je malá obec smíšená Nové Zámky (r. 1890 40 Č. (41,2%) 57 N., — 1900 32 Č. (37'2%) 54 N.), a opodál město Litovel, kde podle údajů statist. bylo:

r. 1890 1755 Čechů (40,5%) a 2571 Němců (59,4%). r. 1900 3160 Čechů (62,6%) a 1448 Němců (31,4%).