kdežto v druhé postup je na straně Němců: r. 1890 531 Č. (30-1%) a 1130 N... r. 1900 419 Č. (26%) a 1131 N.

V okresu zábřežském je větší smíšená skupina kolem města Zábřehu (smíš.), kde jeví se nepříznivý vývoj pro Čechy; bylo tu: r. 1890 1403 Čechů (34,6%) a 2650 Němců, r. 1900 1188 Čechů (27,5%) a 3136 Němců.

Vedle ústupu v Zábřehu zvláště těžká ztráta pro Čechy je Rudolfov, kde česká většina r. 1900 klesla na 11,1 % menšinu.

Mimo tuto skupinu je na Zábřežsku ještě smíšená obec Koloredov s českým vzrůstem ze 44% na 47,8% (ze 162 na 189) a při hranicích okresu šum-perského Sudkov, kde německá menšina ztenčila se o více než o polovičku (r . 1890 732 Č. a 224 N. (23,4%), r. 1900 849 Č. a 104 N. (10,9%), ale při posledních obecních volbách prorazili Němci ve všech sborech.

Konečně na Šilpersku na hranici tohoto ostrovu je smíšená obec Janoušov, kde německá menšina neobyčejně vzrostla (r. 1890 197 Č. a 26 N. (11,2%) a r. 1900 153 Č. a již 93 N. t. j. 37,8%), což jest tím více na pováženou, že český pruh, jenž odděluje ostrov moravsko-třebovský od souvislého území na severu Moravy, jest tak úzký.

Celkem tedy na pomezí ostrovu moravsko-třebovského daleko většími úspěchy mohou se vykázati Němci.

Menší jest ostrov jihlavský. Vedle města Jihlavy, se značnou menšinou českou, jest v jihlavském okrese 26 obcí německých, z nichž však r. 1900 mělo 13 menšinu českou přes 10%, v ostatních pak v každé nalezeno bylo několik Čechů. Mimo to připočteme к ostrovu tomu dvě obce s německou menšinou více než io%ní, a to Handlovy Dvory, které ještě r. 1890 měly německou většinu, a Henčov a pak jednu obec, která tuto menšinu měla ještě r. 1890, t. Malý Beranov. V těchto 30 obcích (incl. město Jihlava) bylo načítáno: r. 1890 5862 Čechů (t. j. 18,2%) a 26307 Němců (81,7%),

r. 1900 6072 Čechů (t. j. 18,5%) a 26617 Němců (80,9%).

Kvóta česká tedy nepatrně vzrostla.

Daleko větší vzrůst českého živlu pozorujeme v posledním desítiletí v ostrovu brněnském a smíšených obcích okolních. Mimo město Brno jest v jeho okolí 13 německých osad, z nichž českou menšinu větší 10% má 6; k nim pak připočteme 4 obce české sousední, které měly německou menšinu větší 10% r. 1890, nebo r. 1900 (r. 1900 jsou již jen 2). V těchto obcích i s hlavním městem Brnem bylo:

r. 1890 44488 Čechů' (t. j. 37,3%) a 74564 Němců (62,6%),

r. 1900 60420 Čechů (t. j. 42,7%) a 80560 Němců (57%).

Vzrůst českého živlu za poslední desítiletí jeví zejména Brno a česká města Královo Pole a Husovice, za to nápadný úpadek Modříce.

Nepatrný vzrůst vykazuje český živel v okolí olomouckém. Ostrov olomoucký skládá se mimo Olomouc (smíš.) z 11 osad, z nichž 7 mělo menšinu českou větší 10%. К tomuto ostrovu přiléhají 4 české obce (Bělidla, Klášter Hradisko, Hodolany a Lazce), které měly r. 1900 německou menšinu aspoň io%ní a jedna (Chvalkovice), jež ji měla r. 1890. V této oblasti bylo napočítáno:

r. 1890 12921 Čechů (t. j. 37,4%) a 21002 Němci (6о,8%),

r. 1900 15560 Čechů (t. j. 38%) а 24579 Němců (6o,1%).

Živel český vzrostl zejména v obcích většinou českých, z německých hlavně v Pavlovičkách, za to v německých namnoze dost značně klesl.