Ostrov německý blíže Vyškova, skládající se z 8 osad bud úplně nebo velkou většinou německých, měl v posledním období vývoj pro Čechy velmi nepříznivý; Čechů absolutně a ovšem i relativně značně ubylo. Bylo tu: r. 1890 393 Čechů (11,9%) a 2905 Němců, r. 1900 289 Čechů (8,3%) a 3172 Němců. Za ťo v městě Vyškově Němců neobyčejně ubylo: byloť ve Vyškově r. 1890 napočítáno 3222 Č. a 2298 N. t. j. 41,6%, ale r. 1900 5334 Č. a jen 632 N. (t. j. ю,6%).

Rovněž nepříznivý byl pro Čechy vývoj něm. ostrovu konického, jenž se skládá ze 6 osad. Byloť tu:

r. 1890 216 Čechů (3,7%) a 5662 Němců,

r. 1900 64 Čechů (1,2%) a 5376 Němců.

Osada Labutice (původně něm.) měla r. 1890 českou většinu (134 Č., 80 N.), ale r. 1900 z české většiny stala se 18,3%ní menšina (38 Č. a 170 N.).

V poslední době vytvořil se německý ostrov u Mor. Ostravy a tvoří jej nyní 3 obce: Mor. Ostrava, pak Přívoz a Vítkovice; v posledních dvou mají již nyní Němci — ovšem podle sčítání — relativní většinu; mimo to houfně se zde usazují Poláci, kterých kromě těchto osad načítáno ještě 2026 ve Lhotce. Český živel, bohužel, silně tu ustupuje. Ve zmíněných 3 městech napočítáno: r. 1890 17185 Čechů (527%), 12143 Němců (37,3%) a 3260 Poláků (10%) r. 1900 23856 Čechů (41,3%), 23239 Němců (40,2%) a 10683 Poláků (18,5%).

Menší ostrůvek německý tvoří dále: Mistek, Bahno a Koloredov, kde rovněž Čechů ubylo. Bylo tu:

r. 1890 4883 Čechů (77,3%) a 1436 Němců (22,3%),

r. igoo 5062 Čechů (69,1%) a 2270 Němců (30,9%).

Hojně Němců mimo souvislé území a uvedené ostrovy a oblasti sídlí v českém území v jednotlivých místech zejména ve městech. Tam pak dík stále pokračujícímu uvědomění národnímu počtu jejich stále ubývá, t. j. kteří dříve hlásili se к vládnoucímu němectvu, znovu přihlašují obcovací řeč českou. Za poslední období jeví se toto rapidní klesnutí Němců zejména v Prostějově (r. 1890 16135 Č. a 3198 N., r. 1900 22810 Č. a již jen 964 N.), v Kyjově (roku 1890 2337 Č. a 1012 N. r. 1900 3652 Č. a jen 298 N.) a ve Vyškově (v. sh.) a menší měrou i v jiných městech, jako v Uh. Ostrohu, Veselí, Vel. Meziříčí, Uh. Brodě, Krásné atd. Na stoupání Čechů má také vliv přihlašování se Židů k obe. řeči české, jak se jeví zejména v tenčení německého živlu v židovských obcích, ačkoli v mnohých hojně jsou usazeni také křesťané. Tak změnily německou většinu r. 1890 v českou většinu r. 1900 židovské obce Třebíč, Prostějov (rovný počet Č. i N.), Přerov, Boskovice, Nový Rousinov, Ivančice (pak na pomezí jazykovém Lipník a Kounice), opačně Strážnice žid. ob., v jiných pak stoupl živel český značně. Za to tím více na pováženou úbytek českého živlu v Břeclavi a v Hodoníně. V Břeclavi nemají již Němci daleko do většiny (r. 1890 3016 Č. a 2676 N., r. 1900 3288 Č. a již 3204 N.), a vpočte-li se židovská obec, pak ji již mají, v Hodoníně pak Němci získali majoritu 1000 duší (r. 1890 4348 Č. a 3268 N., r. 1900 3987 Č. a 4976 N.). Číslice ty volají, aby oběma městům co největší pozornost byla věnována.

V německém území jsou smíšené pouze 3 obce v okr. mikulovském, a to 2 chorvatské (Frelichov a Nový Přerov) s minoritami německými a 1 německá (Dobré Pole) s menšinou chorvatskou. Na spolehlivost rakouské statistiky ostré světlo vrhá, že v původně chorvatském Dobrém Poli r. 1890 nebyl žádný Chorvat, ale r. 1900 — 102.