str. 88
Z podaného přehledu plyne, že jazyková hranice neprobíhá tak ostře, jak by se mohlo souditi, nýbrž že na ní jsou četné jazykově smíšené obce i celé skupiny, zvláště při hranici jižní, a jazykové ostrovy německé že jsou hojně prostoupeny českým živlem. V pásu smíšeném pozorujeme četné změny v poměru obou národností, ve prospěch Němců zejména na Šumpersku, Znojemsku, Mor.-Ostravsku a na hranici ostrovu mor.-třebovského, ve prospěch Čechů na Šilpersku, Šternbersku, Lipnicku, Hranicku, Příborsku, Jemnicku, Mor.-Krumlovsku i Židlochovsku a Brněnsku. Dály se četněji ve prospěch živlu českého a vybízejí к práci na odvrácení úpadku jeho na místech, kde postupují Němci, a k sesílení posic získaných. Co se týče obcí, kde přesunula se většina s jedné národnosti na druhou, jsou na pomezí jazykovém ve výhodě Němci: na pomezí jazykovém v 7 obcích nabyli majority a to v Rudě Dolní (okr. šumperský), v Louce, Zeleticích a Vitonicích (na Znojemsku), v Ledci (okr. židlochovský), v Rudolfově (u Zábřehu) a v Rantířově (u Jihlavy), pak v Labudicích na ostr. Konickém, v Přívoze u Mor. Ostravy, Hodoníně a Strážnici obci žid. (celkem 11). Čechové získali na hranici většinu pouze v Litovli, Handlových Dvorech (u Jihlavy), v malé obci Borové (okr. mor.-třebovský), v žid. obci Lipníku a v 7 jiných žid. obcích shora uvedených v českém území (celkem také 11, na pomezí však jen 4 neb 5). Za to aspoň o 10% vzrostly české menšiny v 23 obcích na pomezí jazykovém a větších ostrovích mimo obce shora uvedené a klesly v 16, německé vzrostly v 5 a klesly ve 12 (nepočítaje v to německé menšiny i většiny v českém území). Můžeme v tom viděti snad záruku, že příznivý bude vývoj pro Čechy i v období 1900-1910 Ant. Boháč.
Drobné články a literatura.
Erbenovy „Tři pradleny". Je to tuším první lidová prosa, Erbenem uveřejněná, a bylo mi nápadno, že Erben tuto napohled tak originelní českou a lidovou práci nepojal ze Včely 1844 do Čítanky. Jest jich ovšem několik'vynecháno z pozdější doby, ale přes to první a jistě současníky chválená práce by obsahem svým zvlášť byla zasluhovala místa v Čítance Slovanské. Nepřipoj il-li ji Erben к ostatním, je možno předpokládati, aspoň všeobecně, důvod zvláštní.
Důvodem tím by mohlo býti, že srovnáváním s příbuznými povídkami cizími mohl Erben nabyti přesvědčení, že povídka ta není tak význačně charakteristická pro lid, a to český lid. O tom mohly jej poučiti poznámky ke Grimmovým pohádkám к číslu 14., jež nese shodný titul: „Die drei Spinnerinnen". Tam je řečeno, že povídka ta byla už u starého sběratele a vy-rabitele pověstí a pohádek, Praetoria a je v několika variantech, stejně význačně vypravujících o stařenách, předením lnu zmrzačených a o líné dívce, které pomáhají, známa v Německu mezi lidem.
Hledaje toto vysvětlení, učinil jsem mimoděk ještě pokus jiný, který tuto podávám: srovnal jsem doslovně německou pohádku bratří Grimmů
|
|
