musejního oddělení. Ovšem, co dosud bylo sebráno, nikterak nestačí, aby podalo úplný a soustavný obraz zemědělské práce našich předků. Dále sbírati a soustavně doplňovati i instalovati sbírky zemědělské bude ještě úkolem několika nej bližších let. Proto také prvým krokem, který musila podniknouti rada Společnosti Národopisného Musea Českoslovanského při uskutečňování myšlenky zemědělského musea, byla organisace práce sběratelské. K tomu bylo vydáno provolání „Českému rolnictvu", jež nevyznělo zcela bez odezvy. Byl vydán leták „Co sbírati pro zemědělské oddělení Národopisného Musea" i otisky programu zemědělského musea. Spolu byly požádány sl. české odbory zemědělských rad v Čechách i na Moravě, Ústřední jednota hospodářských společenstev a Sdružení českých zemědělců, aby upozornily své organisace a členy na snahu o zemědělské oddělení Národopisného Musea a odporučily ji podpoře. Je milou povinností, vzdáti korporacím těm, jež žádosti musejní rady ochotně vyhověly, veřejné díky. Mimo to, aby práce sběratelská byla přesně organisována, a to zejména dle jednotlivých krajů, — vždyť každý kraj míval v zemědělské výrobě svého obyvatelstva, v jejím způsobu, v nářadí i nástrojích svoje .charakteristické odlišnosti, — byla i pro zemědělské oddělení oživena instituce venkovských jednatelů. Řada osvědčených národopisných pracovníků byla již požádána, aby přijala funkci venkovského jednatele a aby věnovala myšlence zemědělské retrospektivy svoji podporu. Konečně sluší uvésti v tomto směru, že na podnět, který vyšel z kruhů včelárskych (od redakce „Rádce českých včelařů") a v souhlasu s programem zemědělského musea našeho dojde na to, aby v oddělení zemědělském při Národopisném Museu bylo umístěno i české museum včelárske.
Všechna činnost tato byla umožněna tím, že na sklonku r. 1906 dostalo se Národopisnému Museu Českoslbvanskému značnějších podpor od vys. с. k. ministerstva orby (2000 K) a od velesl. zemského výboru pro království České (3000 K). Spolu rozřešena byla konečně i otázka místnosti pro zemědělské oddělení. Blahovůlí rad kr. hl. města Prahy a města Smíchova pronajaty byly Společnosti Národopisného Musea Českoslovanského místnosti, bývalé konírny při č. p. 97 v zahradě Kinských, jež dají se dobře upraviti ve velký prostorný sál (délka 43 т., šířka 7 m), místnost to, jaké právě bude potřebovati exposice zemědělská. Ovšem dnes jsou nově získané místnosti v takovém stavu, že budou vyžadovati nákladné adaptace, aby se mohly užívati pro účely musejní. Náklady adaptační, jimiž bude pro prvá léta obtížen velmi značně rozpočet fondu zemědělského oddělení, budou dosaliovati as výše 14000 K. Suma ta zapůjčí se fondu oddělení zemědělského, který bude veden zcela samostatně, ze základního jmění Společnosti Národopisného Musea Českoslovanského na pět ročních splátek.
Pokud jde o druhý z úkolů, o jejichž splnění se Národopisné Museum v poslední době snaží, o spolupůsobení při organisaci akce na prospěch lidového průmyslu, sluší vzpomenouti podnětu, jejž dala rada musejní к výstavě lidového umění a domácího průmyslu v Praze. Dosavadním akcím, jež jistě jsou velmi záslužný a zejména po stránce hospodářské, a sociální i účinný, nedostávalo se dosud a nedostává celkového a podrobného přehledu o stavu průmyslu domáckého, zvláště lidového. Tím méně má podobný přehled širší veřejnost, česká. Proto rozhodla se Společnost Národopisného Musea Českoslovanského, propagovati- myšlenku výstavy lidového umění a domáckého průmyslu, která by poskytla podobný, celkový přehled a tím upozornila českou veřejnost jakožto konsumenta na výrobky, po pravidlu cenné