a pěkné lidového průmyslu uměleckého. Výstava podobná by dále názorným vylíčením bědného hospodářského postavení pracovníků domáckého i lidového průmyslu oživila a pobídla pomocné akce korporací veřejných. Schůze, kterou svolala rada musejní к poradě o myšlence výstavní na 13. července 1906 do Národopisného Musea Českoslovanského, vyslovila se po referáte p. prof. dra J. Grubera jednomyslně pro pořádání výstavy lidového umění a domáckého průmyslu národa českého v Praze. Pokud jde o dobu výstavní, pomýšlelo se zprvu na rok 1908 a ve směru tom byly také konány prvé přípravy. Když však současně téměř obchodní a živnostenská komora v Praze ohlásila pro r. 1908 všeobecnou průmyslovou výstavu svého obvodu a když se nepodařilo obě výstavy spojití, bylo nutno odložiti výstavu lidového umění na některý rok pozdější. Neboť nebylo možno pomýšleti na to, aby byly pořádány současně v Praze dvě velké výstavy, a výstava menší by jistě vedle rozsáhlé výstavy komorní zanikla. Proto však nebylo upuštěno od myšlenky výstavní, pro niž ponenáhlé práce přípravné dále koná musejí.í kancelář.
Důležitá je tu zejména rozsáhlá dotazníková akce o lidovém a domáckém průmyslu. Akci té vyšly vstříc s neobyčejnou ochotou zejména orgány české samosprávy (zemský výbor, okresní výbory i české obchodní komory), české i moravské národní jednoty obranné a živnostenské inspektoráty. Ač dosud valná část rozeslaných dotazníků se nevrátila, a ač nebylo ještě možno přesně spracovati materiál, který již byl dotazníky sneseri, možno přece již říci, že akcí tou bude opatřen pro musejní potřebu dosti přesný katastr (dle míst výroby) dosud trvajícího lidového průmyslu. Mimo to akcí dotazníkovou bude sebrán materiál, podle něhož bude možno později i dle výrobních odborů i dle krajů výroby rozděliti a uspořádati přípravnou práci pro výstavu.
Při těchto nových úkolech svých nezapomínala Společnost Národopisného Musea nijak na svoje úkoly staré. Uchování a rozmnožování sbírek již v museu nashromážděných a spracovaní materiálu, který tu byl sebrán, věnována byla péče značná. Zejména materiál o lidovém léčení, který je sebrán v musejních sbírkách a v musejním archivu, dochází spracovaní a současně doplnění univ. prof. drem J. Matiegkou. Prof. Matiegka chystá totiž pro Českou Vlastivědu a pro srovnávací dílo o lidovém léčení, které ve Vídni vydají dři Hovorka, Kronfeld a Neuburger, práci o lidovém léčení českého lidu. Za tím účelem sestavil dotazník, jenž byl rozeslán musejní kanceláří okresním výborům, učitelským okresním jednotám i národopisným pracovníkům. Výsledky této dotazníkové akce bude zajímavě doplněn, jak dnes již patrno, musejní archiv.
Mimo to byla podniknuta ještě dotazníková akce v době velikonoční o českých kraslicích. Získány tím zprávy o místech, kde dosud kraslice uměle dělají a získána tím — většinou darem — i řada kraslic pro musejní sbírky. Rovněž neopomíjela musejní kancelář psáti a dotazovati se všude, odkud ať tiskem či cestou soukromou zvěděla o národopisných předmětech nebo o lidových obyčejích. Z podnětu prof. Niederla zejména psáno bylo na řadu míst, o nichž bylo zjištěno, že mají nebo do nedávna měly lidové (dřevěné) stavby kostelní, aby vzácné ty památky byly zachovány museu aspoň v reprodukci (model, fotografie). Prof. Nieder le sám podnikl pokus v dotazníkové akci prostřednictvím professorů středoškolských o našich stavbách lidových. Lidovým stavbám věnoval také pozornost musejní jednatel, jenž o prázdninách pořídil na Turnovsku kollekci fotografií zajímavých staveb