lidových. Část těchto fotografií vystavena je ve stereoskopu, který byl instalován v Národopisném Museu (síň XIX.).

Stejně snažila se Společnost Národopisného Musea Českoslovanského, nej en aby doplňovala sbírky svoj e, nýbrž i aby držela v stálé patrnosti sbírky soukromé; neboť j ak bylo vzpomenuto již v loňské zprávě, sbírky soukromé vždy, zejména při smrti svého prvotního sběratele, jenž jim přirozeně věnuje všechnu péči, jsou vydány nebezpečí ztráty do ciziny nebo úplné zkázy. V r. 1906 bylo prohlédnuto pět soukromých sbírek, jež jsou vedeny v musejní evidenci. Mimo to podařilo se získati, ovšem značnou obětí finanční sbírku výšivek a krajek od redaktora p. Kretze. Sbírka jeho, která byla vystavena v měsících dubnu a květnu samostatně v Národopisném Museu, čítala na 7200 kusů výšivek a krajek a 10 kusů keramiky. Předměty ty po provedené koupi byly zapsány do musejního inventáře; pouze duplikáty nebyly pojaty do inventáře stálého a jsou pro případnou výměnu vedeny samostatně.

Při této. činnosti podařilo se navázati dobré styky s jinými českými i cizími m u sej i. Nejcennější je tu styk, v nějž vešli pp. dři Niederle, Polívka a Tille s národopisným museem ruským cara Alexandra III. v Petrohradě, jež zastupoval p. Th. Volkov, známý maloruský etnograf, jenž za účelem tohoto jednání navštívil v září 1906 Národopisné Museum v Praze. Při museu tom, jež má v programu svém národopis všech slovanských národů, bude zařízeno samostatné české oddělení národopisné. Sestaviti a sebrati tuto českou kollekci, jež bude naší pěknou a cennou representací v samém ústředí ruského života, byl pověřen od ruského musea cara Alexandra prostřednictvím Národopisného Musea Českoslovanského prof. dr. L. Niederle. Česká sbírka, kterou prof. Niederle vypraví, obsahovati bude sbírku modelů význačných, českých staveb lidových, sbírku zvykoslovnou, řadu úplných, nejcharakterističtějších českých, moravských i slovenských krojů a sbírku výšivek. Při práci pro tuto českou kollekci pro Petrohrad setkal se prof. Niederle se vzácnou ochotou všude, kam se obrátil. Jménem Společnosti Národopisného Musea Českoslovanského i jménem musea cara Alexandra děkujeme tu všem, kdož jakkoli již přispěli nebo přispěti slíbili opatření materiálu pro českou sbírku národopisnou do Ruska. Zvláště jsme vázáni к díkům sl. rolnickému akciovému cukrovaru a p. J. Vomáčkovi v Dašicích, p. J. Hampeisovi z Trpoměch, odbornému uč. p. J. Kyselovi v Hořicích, p. A. Kmetovi v Turč. Sv. Martině a dru B. Svobodovi v Mor. Ostravě. První část této sbírky bude odeslána do Petrohradu na jaře, ostatek, doufáme, do konce r. 1907.

Mimo to členové musejní rady nebo vyslaní úředníci Národopisného Musea prohlédli národopisné sbírky v Čes. Budějovicích, ve Frenštátě, v Hořicích, Jindřichově Hradci, v Olomouci, Poděbradech, v Soběslave, v Táboře a Turnově. Při tom byly navázány styky, z nichž vděčně vzpomínáme vzácné ochoty sl. městského musea v Turnově, které zapůjčilo 10 vínků a 16 uzlíčkových, šedých čepečků, aby vystaveny byly ve sbírkách Národopisného Musea. Pro cenné i krásné předměty ty bude vyhrazena samostatná skříň, na jejíž umístění' dojde, jakmile budou upraveny dolení místnosti musejní.

Jinak styku s cizími společnostmi musejními sloužil Národopisný Věstník Českoslovanský, jehož redakci se podařilo — mimo splnění ostatního programu, vytknutého při zakládání Věstníku — získati původní příspěvky jinoslovanských odborných pracovníků o zjevech jejich domácího života vědeckého na poli národopisném. Výměna, v kterou Národopisný Věstník