str. 187
neštěstí a upadne za to do vězení, neboť kníže přijal návrh Mikitkův a poslal ho s rozkazem do Černigova к Danilovi. Vasilista odnese muži rozkaz na pole a dá jemu 150 přebytečných střel v tulci, kterými Danila také zabije ruskou sílu, která se přihrnula naň od Kijeva. Potom napadnou Danilu dva bohatýři, jeden z nich jeho bratr Dobrynja Denisjevič. Nesnesl Danila, že bratr na bratra zbraně kuje a v lítosti probodne se. Dozvěděl se o tom Vladimír, šel na námluvy к vdově Vasilistě a dostalo se mu souhlasu. Již oblékla se к svatbě Vasilista a prosí Vladimíra, aby jí dovolil rozloučiti se s milým druhem. Vdova přijíždí na pole, postaví vedle mrtvoly svého muže ,,dýku-kynžálek" a rozpáře si svá prsa bílá. Bylina končí tím, že jen služky slávu pějí Vasilistě Mikuličně, Vladimír oblažil milostí Ilju Muromce, „daroval mu kožich sobolí, ale Mikitkovi Putjatinu — kotel smoly".
Mimo tuto nově objevenou bylinu uvádí p. Šajžin zápisy i některých jiných, které neposkytují ani novosti ani zajímavosti, řídě se jen míněním A. F. Hilferdinga, jenž pověděl, že pokládá epické písně zachované v lidu za tak cenné pro vědu, že všechny zasluhují býti vydány. V jisté míře může to ovšem sloužiti za ospravedlnění.. A.J.Jacimirskij
BIBLIOGRAFIE.
Za rok 1905—6 viz nahoře II. 155—159.
XV. Lidový průmysl a lidové umení.
*A. J. J acimirskij, Původ umění podle starých a nových teorií. Národop. Věstník I., 33—40.
Volbehr Theodor: Bau und Leben der bildenden Kunst. (Aus Natur u. Geisteswelt. Samml. wissensch. gemeinverständl. Darstellungen. 68.) Leipzig, B. G. Teubner VI + 129 str. 8., 44 vyobr. Ref. Deut., Lztg. 1905. 38, 2355. (Der Verf. erörtert in einer klaren und einfachen Weise das Erwachen des Kunsttriebs bei den Menschen nach den Ergebnissen der Völkerpsychologie und der Urgeschichte.)
Dr. Theodor Koch-Grünberg: Anfänge der Kunst im Urwald. Indianer-Handzeichnungen auf seinen Reisen in Brasilien gesammelt. XV + 70 s. Berlin. Ernst Wasmuth A. G. 1906. Ref. Zentralbl. f. Anthrop. XL, 75.
♦О. В г., Kunst und Volksglaube. Mitteil. u. Umfragen zur bayer. Vkunde 1905, 4—5- .
*Renata Tyršova, O významu lidového umění. С. Lid XIV.; 65—68.
*R. T y r š o v á. Jak jinde pohlížejí na význam lidového umění. Ib. XV., 65—70.
*Dr. K. J. Fuchs, Die volkswirtschaftliche Bedeutung der Volkskunst. Mitt. d. V. f. sächs. Volkskunde IV., 80—85. (Reč na Národop. sjezde v Drážďanech 1906.)
*Lidové umění a pomocná akce státní i jiných korporací veřejných. Národop. Věstník I., 156, 224, 252—253.
*K akcím na podporu lidového průmyslu. Ib. L, 252—253.
*Dr. J. Matys, Domácký průmysl. Obzor Národohospodářský. XI. — Leden 1906. (S podrobnými seznamem měst a míst v Cechách a na Moravě, kde se jaký domácký' průmysl provozuje.)
*Emil Edgar, Lidové umění a domácí průmysl u nás. Revue Moravskoslezská II.. 167—168.
*V1. H a 11 á k, Domácí průmysl na Moravě. Ib. IL, 15S—161.
*Dr. V. T i 11 e, Hausfleiss, Volkskunst und kunstgewerbliche Hausindustrie in
Böhmen (Tschechen). Ausstellung oesterr. Hausindustrie und Volkskunst.
Vídeň 1905, str. 55—72. *Jul. Leisching, Hausfleiss, Volkskunst "und kunstgewerbliche Hausindustrie
in Mähren. Ib. str. 72—S5. *Ot. Svoboda, Něco z lidového umění na Habrsku. II. Čáslavský- Kraj L,
| 
