*A. Küchle r, Zur Standes- u. Amtstracht in Obwalden. Arch. suisses d.

trad. pop. X., 176—177. * M. C. D a h 1, Die Volkstracht der Insel Rom. Ztft. d. Ver. Vkunde. XVI., 167—170. Th. S c h v i n d t, Finnische Volkstrachten. Helsingfors 1905. Yrjö Weilin. Str.

VI. +20 s 16 barevnýrmi tabelemi. Mk. 3—. Ztft. d. Ver. f. Vkunde XVI.,

126.

*Židovské klobouky (vyobrazení). Č. Lid XV., 281., 282.

vystavovalo na letošní jarní vý'stavé hospodářské Národopisné Museum Česko-slovanské v Praze.

Exposice tato byla naprostou novinkou.

Vyjma několik figurin skoro všechny předměty byly zcela nově získány — a hlavně souborné uspořádání bylo nové. To nebyly již jen pestré výšivky, krásné kraslice, malované milostné dopisy, cymbál a dudy, pestříce krojů, tak známé a namnoze tolik zprofanované, ale tu byl hrubý pluh, lopata, cep.

A co kolem až do únavy se leskly ocelové a křiklavě pestře natřené pluhy a parní oradla moderní — tu ze spoře okovaných dřevěných rádel voněla hlína českých lánů — kleče leskly se vyhlazeny od mozolných rukou našich otců!

Bohužel musilo se místem příliš spořiti. Byloť na několika čtverečných metrech směstnáno několik oborů prací se zemědělstvím souvisících.

Kdo nebyl na výstavě, rád dočte se jistě, co bylo vystaveno, a kdo tam byl, ten oživí zas v mysli, co viděl. Podrobnější popis celé exposice chce upozorniti venkov na to, co se sbírá pro zemědělské oddělení NMČ.

Středem výstavky, který už svou barvitostí vábil, byla dožinková skupina: Hospodář s hospodyní přijímající blahopřání ženců к bohaté úrodě, nesoucích poslední snop: „zlatou bábu dožinkovou", z níž hospodyně rukama vymne na jaře semeno do nového osevu.

Po pravé straně skupiny stály na podiu a byly na stěně zavěšeny staré předměty, souvisící s pecí a s osvětlováním. Tak byly tam: Lopity, pometla, pohrabáče, díže, kopist, staré vozíčky s vidlemi a podávkami na hrnce; dále pak loučníky, lucerny, rendlíky, kozlíky k peci — „vašek" к míchání povidel v kotli a j. v. Na levo byla skupina pastý-řská a skupina předmětů drobného domácího hospodářství.

Na stěně visely: biče honácké, pastýřské hole, trouby, klobouk a pás — krásné slovenské čerpáky na žinčici — a nejvý'še tři předměty zvykoslovné: 2 „ucha" (trubky z mořských lastur) a meč — proti mračnům!

Níže byly: slepičí kukaně, ošatky, opálky, máselnice dřevěná a hliněná, formy na sý-r, lisy na tvaroh, stoupy na kroupy a mák, váhy na máslo, modelv zdobeného másla. Vedle viselo několik zdobených mandlovaček na prádlo s válečky a ozdobné písty ku praní prádla.

Radou před podiem stály staré, skoro celé dřevěné pluhy.

Při stěně, na níž hned u vchodu visela skupina fotografií, znázorňujících práce polní а р., stály: staré větráky na čištění zrní, primitivní „klepáč" к témuž účelu, řezačka na slámu a lis na olej — vedle těchto předmětů několik modelů mlýnských složení, model krupičníku a holendru.

Souběžně řadou stály: ruční mlýnek domácí a „zrna", šlapací mlýnek valašský.

К tomuto oddílu družil se i opodál stojící model staročeské vodní pily.

Další stěnu zabíraly předměty souvisící s dobytkem a pracemi v poli. tak byly to zvláště překrásně vyšívané pohřbetníky a chomouty koňské, volská j ha do páru, vidle na hnůj, lopaty železné i dřevěné, kopáče, srpy staré, cepy. zvonek kravský, podkovy. Dále byla to dvě síta, pod nimiž stály dva veliké a dnes již velice vzácné slaměné koše na obilí z Valašska. Na dvou stupních pod touto stěnou srovnány byly typy českého pluhu v osmi nejlepších exemplářích. Vedle toho bylo tam několik modelů starých strojů hospodářských, které zapůjčila česká vysoká škola technická v Praze. V rohu vedle přikrčena byla skupinka starého včelařství, chudá, ale i tak dosti zajímavá. Dva úly, špalek a rákosový-, tři včelárske nože, stříkačka, kukla a tři typy kuřadel na včely. — Vedle několik starých měřic.