Předchozí pohled na ORIGINAL | OCR Následující
str. 228

kohouty stínali, svědčí o tom, že v Netolicích slavívali kdysi svatby právě tak,' jako kdekoli ve vsi. Bývaloť obyčejem o venkovských svatbách, že v třetí den svatební, kdy zásoby hodovní již byly stráveny, svatebníci sami si pomáhali к novým hodům. Několik mužů, tedy ne jenom mládenci, přestrojilo se za maškary a pak vyzbrojeni obušky, šavlemi nebo i nějakou brokovnicí vypravili se na lov po dědině, zvláště však po usedlostech hostů, kteří byli na svatbě, a tam — provozujíce všelijaké žerty a šprýmy — bili drůbež, z které si potom vystrojili v domě svatebním nový oběd.

Jakož nás Purgkmystra a Raddu kníž. Sswartzenbergskeho Miesta Net-tolitz Pan Mattieg Ssulcz a Pan Waczlaw Mladssy Vttl zržizeny Inspecto-rowe Mladenczuw a Musicantuw tohoto a budauczych Leth prži Swadebnich Weselych posluhugyczych gmenem ted gmenowanych Mladenczuow a Musicantuw za to ssetrnie požádaly, bychom gym nadstogyczy Instructi aneb Artykule potwrditj a w Swe ochranie poruczene mytj dobrotiwie se naklonily; Y schledawsse My w pržitomne Instructj, anby se netolyko zwele-beny wsselykych dobrych Cznostj, chwalytebnych Mrawuw, ale y take welmy potrzebna policie w dobry ržad uwedstj moczy t i e c h t o Artykuluw wyhledawala.

Z te tehdy podstatne pržicžiny, nadepsané Artykule negenom weskrz schwalugeme, potwrzugeme, а к Swe Ochranie przigymame, anobrž take (ge budto czasem zlepssytj, rozssyržitj, neb dilem zmenssytj Sobie zržegmie wyhražugycze) kdyby mymo nadalostj, takowe niekdo tupyti, hanietj, ge zlehcžowatj, aneb podle nich ržiditj a sprawowatj se spauzel, téhož pak pržestaupenj oznámeny Panj Inspektorowe prostržedkowatj nemohly, c z y-tedlnie potře s tat j každého cžasu neopomyneme. Decretum in Consilio Senatus Ducalis Urbis Nettolicensis, Consule Domino Antonio Paulin die 19. Aprilis Anno 1748.     Jan Hynek Кофр, p. t. Synd.

Několik slovenských pohádek z Krakován.

I. O tátoškovi.

Tak teda byl jeden král na smrtelné posteli. Měl třech synů a tři dcery. A když věděl, že už mu není moci, zavolal si těch synů i ty svoje dcery к posteli a upozornil jich: „Tak synové mojí a dcery moje, udělejte mi za recht po mojej smrti kaď já umrem, po mojem pohřebě, nejstarší syn nech si pojme nejstarší dceru první noc a jide na můj hrob plakat." Na druhou noc prostřední syn s prostřední dcerou aby přišli zase plakat na ten jeho hrob a na tu třetí noc nejmladší syn nejmladší sestru aby pojal, aby zase šli plakat na jeho hrob. Teda ked otec potom dokonal a odbavili mu pohřeb, po pohřbu oni ti dvá synové starší byli veselí, kratochvilní, oni si nezpomenuli na to poručenství. Ten, ked přicházel večír, ten nejstarší syn už se hned počal z v í n a t, a ten nejmladší brat mu povídal: „Víš, kam máš jít." A ten mu povídal: „No že bratříčku za mne, mne bolí velmi břich." Tak nejmladší syn pojal nejstarší sestru a šel na otcův hrob plakat. A keď bylo přes dva-náctú hodinu zahučal tuhý věter a v tom tuhým větre se spustil žeravý vůz a v tom žeravém voze od boka mu uchytilo tu nejstarší sestru a ostal samotný, s pláčem odcházel od otcového hrobu. Kad přišel ráno domů, bratři se ho ptají: „a kde jsi sestru nechal?" No že „přinde na vás pořádek, bu-


Předchozí   Následující