*Wystawa sztuki iudowej w Sądeczyźnie (ve Lvově 1904). Lud XL, .98. *Verein zur Förderung der Spitzen- und Hausindustrie in Dalmatien. Zs. f. oesterr. Vkunde XL, 130.

*Dr. M. H a b e r 1 a n d t, Deutsche kulturhistorische A-usstellung für den Böhmerwold zu Eisenstein 1906. Zft. f. oesterr. Vkunde XII., 221—222. ..

*V. Tille, Národopis na Drážďanské výstave. Národop. Věst. L, 2 5—217 -.

*Umělecko průmyslová výstava v Drážďanech. Naše Doba XIII., 781—787.

*Ausstellung der Turfan Expedition. Ref. Zeitschft í. Ethnologie XXXVII., (1903) č. 2—3, str. 412—414. (Verhandlungen.)

Na vydávaní Národopisného Věstníku Českoslovanského povolila blahovolně pro r. 1907 opětně podporu i IV. třída (vedle tříd prvé a třetí) České Akamedie pro vědu, slovesnosť a umění obnosem 100 korun.

@-----------

Staré i Nové Zvěsti ze Soběslave přinášejí v č. 6. letošního ročníku zprávu o horáckém kožichu a doprovázejí ji illustrací, zapůjčenou z Národopisného Věstníku Českoslovanského (IL, 2).

@--------------

Je až na podiv, jak v době všeobecné návštěvy školní, v době, kdy i do nej poslednější vesnice proniká tisk, houževnatě se udržuje poverčivosť lidu. Tak jenom v prvém tý'dnu zářijovém zaznamenaly denní listy naše trojí případ -pověry: V Reichsdorfu tvrdila o sobě kterási žena, že viděla ducha. Duch jí slíbil poklad v ceně 40.000 K, vykoupí-li ho tím, že dá za něj čisti mše. Žena ta došla u sousedek víry tak, že pí. M. J., které slíbila polovici pokladu, vyplatila jí po částkách „na mše" nad 2000 K. — V Maršově zase cikánka namluvila selce, že má ve stavení zlého ducha. Přítomnost jeho dokázala tím, že ve vejci, které jí hospodyně dala, nalezla hlavu čertovu a umrlčí. Na zapuzení zlého ducha vylákala 80 K. — To jsou případy, kdy poverčivosti lidu je lstivě využito tak, že dojde až na trestní stihání. Ale kolik pověry bují v rodinách na venkově i v městech, aniž by docházelo povšimnutí. Nebylo by tu zajímavo sbírati dosud živé pověry, jež se zachovávají u lidí s moderním školním vzděláním? Potom by nás ani nepřekvapily pověry, jež se udržují v starém lidovém prostředí. V Týnci na mor. Slovácku na př. dosud pevně věří, vyjde-li koutníce před uplynutím šestinedělí z domu přes pole, do druhé vsi, že přivede neštěstí. Z Týnce vyšla si letošního léta selka-šestinedělka na trh do Břeclavě. Když se vracela, zastihla ji bouře s krupobitím. Týnečtí však vyšli jí naproti, nenechali ji vejiti do dědiny, nýbrž přinutili ji, aby zavedla bouři přes luka na les.

@-----------

Na sjezdu přátel církevní hudby přednášel prof. dr. AI. Kolísek „o poesii lidové písně posvátné i světské".

@----------

V Burgu nad Sprévou sbíral letos ředitel laboratoria pro experimentální fonetiku fonografem srbskolužické zpěvy i jednotlivé věty srbské za účelem studia jazykovedného.

@------------

Na výroční schůzi německé antropologické společnosti v Štrasburce 6. srpna 1907 dovozoval Dr. Kassel-Hočhfelden, že lid sám netvoří mod než jde pouze vJtší menší měrou za módou platnou u panstva v městech.

v--------------

K. Wehrhan, spoluredaktor „Ztft- f. rheinische und westfälische Volkskunde", chystá úplnou bibliografii vestfálské a porýnské lidovědy.

@--------------

Uherská zeměpisná společnost navrhla, aby se utvořil vý-bor, který by zkoumal cizozemské mapy, zda jsou na nich jména uherských, rozumí se i nemaďarských, měst a obcí správně t. j. v maďarském znění uvedena. Také péče —o vědu?