Revue des Études Ethnographiques et Sociológia u e s. Pod tímto titulem ohlasuje známý' etnograf Arnold van Gennep nový? měsíčník. Bude se vydávati prozatím o dvou arších v 8°, nákladem knihkupectví Paul Geutlmer v Paříži VI-, 63 Rue Mazarine. Nový' časopis chce obracen hlavní pozornost svou na studium života společnosti lidské ve všech časech za všech dob, v národopisu pak zvláště na reální jeho větev, dále na srovnávací vědu právní, vědu náboženskou, práce archeologické, dějiny umění atd. Antropologii celkem vylučuje ze svého programu, rovněž linguistiku, pokud discipliny ty nesahají přímo do lidovědných studií. V druhé části listu chce se časopis věnovati sbírkám musejním, velmi hojným ve Francii a dosud dosti zanedbávaným. Bedlivě chce .konečně časopis sledovati v rubrice bibliografické vědeckou práci u Slovanů, jimž dosud není věnován žádný francouzský časopis. Rovněž chce sledovati práci jiných národů východoevropských, Maďarů, Rumunů, Reků a j. Tomuto oddílu chcs ,,Revue" věnovati zvláštní péči. Doufejme, že se tomuto časopisu podaří částečně aspoň přemoci křiklavou přímo indolenci vší téměř západní Evropy vůči vědecké práci národů slovanských. Předplatné obnáší 22 franky do ciziny. Přihlášky přijímá jmenované nakladatelství.

Selský Archiv zvláštní výzvou ve svém 2. čísle letošního ročníku odporučuje svým spolupracovníkům, aby podporovali Národopisné Museum Česko-slovanské při sbírání materiálu pro oddělení zemědělské retrospektivy. Pozornost a podporu tu myšlence zemědělského musea sluší vděčně zaznamenati.

@-----------

O oddělení hraček na výstavě mateřských škol, poí řádané Vesnou v Brně o Svatodušních svátcích, napsaly Lidové Noviny: „Vlastn-výstava hraček byla representována materiálem zapůjčeným zejména z národopisného musea pražského, z Hořic a z Val. Meziříčí. Prvé byly nejbohatší a řekněme jaksi historické v principu, ostatní snažily se jít s dobou a dát něco nového." Referát pražského Času pak (otiskla jej i brněnská Moravská Orlice) přichvaloval: „Nechceme však pouze napodobiti. Chceme býti svými i tady, jak ukazují hračky české z Národopisného Musea v Praze, sbírka hraček ruských, hračky z musea v Hořicích, z odborné školy ve Val. Meziříčí atd."

@-------------

Průmyslové museum podkrkonošské v Hořicích vydalo letos prvou svoji podrobnou zprávu o dosavadním svém působení. Otevřeno bylo 5. května 1905, kdy zahájila hned činnost musejní knihovna, čítárna a kreslírna, umístěné v budově odborné školy kamenické. Knihovna musejní dosud, jak ani jinak nelze při nepatrných prostředcích, jež jsou museu к disposici, je nepočetná: čítá 262 svazky. Ale návštěvníkům musejní knihovny je spolu к disposici velká knihovna (2800 sv.) školy odborné. Sbírky, dosud rovněž nevelké, obsahující 161 inventárních čísel, zahrnují i některé předměty národopisné (zjm. krojové). Mimo to doplňují je — dosud ovšem místně i správně oddělené — sbírky archeologického a musejního spolku v Hořicích. Přes tyto skrovné počátky však byla činnost průmyslového musea značná: pořádány byly přednášky (6 na počet), kursy (3) a vý'stavy (8). Občasnými výstavami podařilo se musejní správě vzbuditi značný zájem obecenstva,, tak že v Hořicích, městě s 8 tisíci oby v., byla docílena návštěva celková (všech 8 výstav) 22.266 osob (návštěva minimálna jedné výstavy 1978, maximálna 4374). Minio to účastnilo se museum 4 výstav mimo Hořice. Založilo informační odbor, který se má starati o styky s českými spolky v cizině, zjednávati přímé zprávy o poměrech zahraničních výrobních i obchodních. Se stanoviska lidopisného zasluhuje pozornost zejména akce Hořického musea ve věci domácího a lidového průmyslu v Podkrkonoší. Museum vydalo dotazníky, kteiými zjistilo současný' stav lidového a domáckého průmyslu svého působiště. Nutno uznati, že'průmyslové museum podkrkonošské vykonalo při svých nevalných hmotných prostředcích mnoho. Obnášelť jeho příjem za rok 1905 a 1906 celkem 4357.58 K; vydání 4527.87 K, z nichž věnováno na nákup a vazbu knih 1073-96 K, na instalaci a zařízení sbírek