Šátek, jehož se к čepení užívalo, byl „těžký", hedvábný, veliký, nejčastěji červený. Balil se „v šál", aby se mohl kolem hlavy dobře otočití. Stávalť až io zl. Míval třísně.

Pentií užíváno různých. Nejčastěji červených květovaných. Bývaly široké, až 4 lokte dlouhé; konce byly provlečeny drátem, aby „rohatinka" (uvázaná mašle na čepci) dobře stála. Jinak pomáhalo sc i špendlíky.

Čepívalo se о svatbě po půlnoci. Nevěstu zavedly ,,báby" do komory,

Tab. IV. Očepená nevěsta.

posadily na •stoličku, sundaly s hlavy věnec, rozpustily vlasy a počaly znova česati.

Nejprve rozdělily vlasy podél hlavy pěšinkou, potom i napříč (rovnoběžně s čelem) a tak vznikly čtyři prameny vlasů; dva ku předu, dva vzad. Z předních zabočily přes obě skráně a uši „klouzáky" (klapky či šajtle). Z druhých dvou pramenů spletly copány, jež zavinuly v coulu vplétajíce do ní leckde i rozmarinové snítky (Čejov). Přes čelo přepásaly sametovou či šmelcovou tkanici, aby „šajtle" držely. — Bylo-li do couly málo vlasů, pomáhaly tím, že vplétaly kolem couly zemni lenu nebo šátek.

Když byla hlava učesána, vpravily na ni nejprve čepec první, méně