Národnostní poměry v knížectví bulharském.

Připravuje pro Slovanskou Encyklopedii petrohradské akademie úvodní „Geograficko-statistický přehled národů slovanských", ocitl jsem sé leckdy v nesnázích, chtěje statistické poměry líčiti podie stavu nej novějšího t. j. podle sčítání z konce r. icoo. Někde jsem se vůbec těchto čísel nedodělal, jinde teprve po delším shánění. Z Černé Hory nedočkal jsem se vůbec odpovědi na několik dotazů, o Turecku ani nemluvím. Za to srbský statistický úřad vyhověl mi velmi laskavě. *)

Také od knížecí vlády bulharské vyšlo se mi s nej větší ochotou vstříc a ministerstvo vnitra dalo mi к disposici všechny dosavad uveřejněné výsledky posledního sčítání**). Je mi milou povinností poděkovati zde i ochotě se strany srbské i se strany bulharské.

Zároveň však užívám té příležitosti, abych sdělil s veřejností přehledně výsledky sčítání bulharského, pokud se týkají poměrů národnostních. A to proto,, že sčítání z r. 1900 (31 prosince) je první velké a relativně dokonalé sčítání od dědiny к dědině, a že výsledky celkové, pokud vím, ještě zpracovány a uveřejněny nebyly. Dostal jsem do rukou jen detailní výpočty o obštinách a okolijích a chtěl-li jsem nabyti obrazu celkového, musil jsem si sám tyto výsledky sestaviti podle okruhů, sčítati okruhy a z toho opět výsledky celkové. Ve svrchu uvedené stati encyklopedické do těchto detailů zacházeti jsem nemohl. Uveřejňuji je zde a sice nejen po okruzích, nýbrž i po okolijích. Snad se najde někdo, kdo podle okolijí sestaví národopisnou (procentuální) mapu Bulharska. Neníť dosud žádné pořádné mapy podobné ani po okresích ani po dědinách.

Výsledky podle okolijí a okruhů předvádí následujících 12 tabulek, 13. úhrnné výsledky součtu jednotlivých 12 okruhů, na něž je dnes knížectví bulharské politicky rozděleno (z národností vybrány ty nej důležitější). Viz str. 26—30.

Detailně rozbírati jednotlivá čísla těchto tabulek nebudu; musil bych zajiti do přemnohých detailů, kdybych ze statistiky chtěl vybírati adokládati čísla uvedená jmény jednotlivých osad. Dostačí vytknouti několik hlavních rysů celkového národopisného obrazj.

Čistě bulharské nebo aspoň silně bulharské jsou okruhy západní a jižní, za to východ je silně pomíšen a zejména severovýchod. Zde ve varnenském, luščuckém a šumenském okruhu sedí ještě velmi mnoho Turků, přes všechnu emigraci, která od r. 1879 neustává, ba v šumenském převažují dosud značně nad obyvateli bulharskými. Vedle Turků Tataři počtem se ztrácejí (jedině ve Varnensku jich je trochu více) a rovněž varnenští Gagauzové, křesťanští potomkové starých turkotatarských invasí. Rekové, jak je přiťozeno, sedí četněji na pobřeží Černého moře, hlavně v okolí Burgazu (pak u Ajtosu, Kyzilagače) a vedle toho ve vnitrozemí ještě u Plovdiva (čítáni zde bez t. zv.