Předchozí pohled na ORIGINAL | OCR Následující
str. 24

museí: i. territorialní čili národní, kde se sbírají předměty kulturního vývoje jedné země aneb jednoho národa. 2. obecně-národopisná, sbírající předměty kulturního vývoje veškerého lidstva. 3. umělecko-průmyslová, sbírající předměty uměleckého rázu z různých kulturních vrstev všeho lidstva. Vytýká pak, jak cíle a programy těchto museí se stýkají. Národní musea, praví, mohou vznikati pouze u národů, kteří dostihli vysokého stupně svérázné kultury. Všeobecně-národopisným museím hrozí nebezpečí, před kterým stojí berlínské museum: pro nedostatek místa musí se rozděliti ve dva ústavy musejní: pro sbírky ilustrující život kulturních a historických národů asijských, Číny, Japanska, Indie a j. vystrojí se zvláštní budova; a v jiné budově (staré) budou sbírky líčící život národů, kteří zůstali na nižším stupni osvětovém. Petrohradskému museu ovšem ještě takové nebezpečí nehrozí. Ostatně jeho úkoly jsou odchylné od programu velkých národopisných museí západoevropských. Kdežto ta shledávají předměty ilustrující počáteční vývoje kultury lidské v dalekých krajích zámořských, má Museum Antropologie a Etnografie jména Petra Vel. při cis. akademii věd nevyčerpatelný' takořka materiál jak v evropském Rusku, tak i v rozsáhlých asijských jeho krajích, sbírky ze života divošských a polodivoš-ských národů jiných krajů světových, převládající v Berlíně a j. ustupují v Petrohradě do druhé řady. Petrohradské museum může do jisté míry podávati přehled kulturního vý'voje člověčenstva, i když zůstane v mezích říše ruské, leda jen málo zasahujíc přes její hranice v střední a východní Asii.

@------------

Sv. XX. „Godišňaku" Srb. král. akademie přináší podrobný statistický přehled dosavadních výsledků zkoumání osíd lení v král. Srbském (str. 38S—425). Výsledky ty znázorněny na přiložené mapce. Práce trvá nyní již 11 let, ale teprve asi polovice její jest vykonána. Program jest velmi obsáhlý, neobjímá jenom země a kraje osídlené srbským národem; má se vyzkoumati celý obsáhlý jihozápadní kraj balkánského poluostrova a sousedních zemí „od Soluna do Somboru a od Kotora po Isker" tedy ještě jižní Uhry, západní Bulharsko i Makedonie. Ale i v Srbsku samém práce ještě nepokročila tak, jak bylo si přáti, a proto vyzý-vá zpráva ta, aby se co nejenergičtěji a nejrychleji chopili práce. Úplně jest dosud prozkoumán jediný' kraj Valjevský, celkem pak 17 okresů v celé zemi, do daleké většiny 15 okresů, do polovice asi 12, do třetiny asi 10, velmi nedostatečně ještě 20 okresů a naproto nedotknuto zkoumáním S okresů. Zbývá tedy práce ještě velmi mnoho.

@------------

Ve Vídni konala se v prosinci 1907 vánoční výstavka rumunských výšivek, jejíž poslání bylo předem obchodní. Výstavka pořádaly spolky z království rumunského, jejichž posláním je hledati pro umělé práce rumunských žen nová tržiště a odbyt. O stejné starají se pro výrobky lidového průmyslu chrvatského i ruského soukromé firmy obchodní (v Záhřebe a v Petrohradě), jež požívají podpory příslušných vlád. Л cesta jejich není jiná, než šíření odbytu výšivek rumunský'ch: občasné výstavky obchodní v cizině. Kdy i náš lidový průmysl, který' přece i dnes má dosti krásných výrobků, nastoupí soustavnější (pravidelnějšíj cestu do ciziny, aby tam hledal nová odbytiště?

@------------

Fr. Khol v Časopise Musea kr. Českého volá po ochraně i přírodních — nejen kulturních, historických a předhistorických — památek. Do památek přírodních zařazuje pak „každé původní t. j. kulturními vlivy nedotčené přírodní těleso, nebo jen původní, charakteristický krajinný' nebo životní stav v přírodě, jenž budí význačný zájem buď vědeckým estetický, všeobecný anebo také vlastenecký". Pokud jde o prostředky, doporučuje soustavu ochrany, které se domáhají v Německu. V ní je požadován nejprve soupis všech památek přírodních a přesné jejich mapování. Vedle toho je třeba poučovati majetníky i širší obecenstvo o významu, ceně a důležitosti přírodních památek. Konečně bude nutno zříditi instituci konservátorů přírodních památek, kteří by je vedli stejně v patrnosti a pečovali o jejich ochranu, jako činí o památkách kulturních dosavadní konservatoři. Provésti tuto ochranu v celé úplnosti ovšem bude možno pouze cestou zákonodárnou. Leccos a ne nepatrného však se dá již nyní vvkonati cestou dobrovolnou a správní. Neméně ovšem potřebují ochrany památky života lidového, i když třeba nemají vždy cenu uměleckou. A ochrany té lze docíliti tím snadněji, že by pro ni při liberálním výkladu mohlo bý'ti dobře využito institucí stávajících, kdežto pro ochranu památek přírodních musejí se uváděti v život potřebné instituce ochranné.


Předchozí   Následující