Předchozí pohled na ORIGINAL | OCR Následující
str. 23

sbírek exotického národopisu dostoupil čísla 10.940 a slovanského 1S.663. Knihovna čítá 59.014 svazků.

@--------------

Ve věžích chrámu sv. Víta v Praze bude počátkem roku 1908 instalováno malé kostelní museum, jež bude obsahovati plány chrámové a staré kamenné výzdoby z kostela svatovítského.

@--------------

Zpráva městského průmyslového musea pro severovýchodní Čechy v Hradci Кг. podává v úvodní své stati, .psané prof. R. Keplem řadu zajímavých a cenných glos, myšlenek o uměleckém průmyslu; Úvaha Keplova, ač varuje se všech agitačních, běžných hesel, působí právě svým obsahem nej-účinnější agitací. A je jistě pro výroční zprávu velmi dobrým úvodem, s jakými se zřídka u obvyklých zpráv o činnosti setkáváme. Zpráva sama stěžuje si do bolesti téměř všech českých museí: do nedostatku místností. Zápas o místo je tak značný, že průmyslové Museum Hradecké musí omezovati i svůj nákup. Sbírky musejní čítají nyní 5493 inventovaných čísel. Z přírostu sluší uvésti zejména vzorník starých lidových krajek, celé zařízení (nábytek i nářadí), ruské izby, jež daroval p. St. 'červený, vzorník šitých krajek bulharských. V celku as na 200 kusů z přírostu bvlo rázu národopisného. Při museu udržuje se vzorná dílna, veřejná kreslírna a čítárna (o 90 odborných časopisech), knihovna

0 5000 svazcích a 67000 předloh. Museum mimo to pořádalo 3 kursy (85 účastníků), 6 výstav s celkovou návštěvou 5868 osob a 10 přednášek, jež vyslechlo 832 posluchačů; sbírkv musejní samy prohlédlo si as 500 návštěvníků. Se stanoviska lidopisného má nej větší význam akce na podporu lidového krajkářství, která se snaží udržet a fruktiťikovat starou tradiční technickou dovednost lidu při výrobě krajek. Dnes převzala řízení akce, k níž vyšel popud a prvá organi-sace z musea, ústřední tržnice paličkovaných krajek orlických v Hradci Kr. Tržnice ovšem stará se nejen o odbyt, ný'brž má i sna]iy vzdělávací a zvelebovací (dodává pracovníkům vzory a návrhy krajek, doporučuje jejich vhodnou aplikaci na věci moderní, současné potřeby). Odbyt svůj neomezuje tržnice na trh domácí; zasílá i do ciziny (Uher, Německa a Francie) a docílila tak r. 1906 odbytu za více než 10.000 kor. V r, 1906 účastnila se soutěže vypsané umělecko-průmyslovým museem pražským a to s úspěchem velmi čestnými, umožnila žambereckým krajkářkám, aby se jejím prostřednictvím účastnily v českém oddělení na rakouské výstavě v Londýně. Touto agitací dociluje tržnice toho, že může téměř trvale (po celý rok) zaměstnávati na 86 krajkářek. — Příjem musea byl loňského roku 19.612-25 kor., výdaj 19.267-81 kor. Jmění stavebního fondu obnáší 122.827-61 kor., fond na stroje 5000 koř. Členů mělo museum 178.

@--------------

V tomto průmyslovém museu v Hradci Král. uspořádal dne 7. listopadu MUDr. Ot. Klumpar, známý organisátor akce na podporu východočeského krajkářství, přednášku: O krajkách a krajkářství na českém severovýchodě. S přednáškou byla spojena výstavka krajek.

Okresní museum v Soběslavi vydá ilustrovaný přesný- katalog svých sbírek. Pro evidenci musejních sbírek krajinských jsou co nej podrobnější kata-

1 \gy nezbytnou pomůckou. Proto třeba vítati rozhodnutí Musejního spolku Soběslavského o vydání katalogu jeho musejních exposicí.

@--------------

Spolek Jablonský v Prostějově uspořádal výstavku krojových studií, jejíž účelem bylo informovati obecenstvo o postupu a vývoji krojové studie v českém umění. Vvstavka byla zakončena přednáškou prof. Er. Koželuhy o starých měšťanských krojích prostějovských a B. Konárika o českých umělcích, kteří se obírali krojovými studiemi.

@--------------

V. V. R a d 1 o v podává v posledním čísle Извъстi-j cis. akademie věd v č. 17. ze dne 1. pros. (str. 743—8) krátkou zprávu o své cestě po národopisných museích v Štokholme, Kodani zvláště pak v Hamburce, Brémách, Kolíně n. R., Darmstadte, Norimberce, Lipsku a Berlíně. Dotýká se při toni dvou otázek, předně, jak nejlépe uspořádati musejní sbírky, aby vyhovovaly jednak požadavkům učených odborníků, jednak požadavkům umělců, širších vrstev obecenstva a mládeže, 'l u nejlépe postoupilo museum severské v Štokholme, které sbírky rozdělilo ve dvě skupiny: výstavné pro širší obecenstvo a skupiny ve zvláštních místnostech jen pro speciální studium určené, Dále sc dotýká různých kategorií


Předchozí   Následující