Předchozí pohled na ORIGINAL | OCR Následující
str. 22

opisů, výtahu a překladů z rukopisů a .těžce přístupných tiskopisu. To dalo by se umožniti lokálními spolky v každé zemi, který- by disponoval studenty aneb jinými ne příliš drahými silami pracovními, tak mohlo by se z přístupných sbírek žádané vyhledati, vypsati, po případě i přeložiti; spolek tento měl by dále objednávky vlastních svých členů a jiných, lokálních spolků sprostředkovati, po případě také za ně ručiti. Z této poslední příčiny, zvláště aby se zamezily: lehkomyslné objednávky, třeba, aby každý' člen lokálního spolku zaplatil jednou pro vždy nevelký příspěvek členský'. Třeba ovšem učiniti ještě některá ustanovení proti zneužívání materiálu určovaného к vědeckým studiím, především, aby se zamezily publikace z cizích sbírek beze zvláštního svolení.

Prozatím nelze na lokálním spolku a jeho správě žádati více, než sprostredkovaní výměny materiálů. Vlastní zájem pro věc vedl by je zajisté znenáhla k tomu, abv sbírky v zemi se pokud možno snesly na jedno m místě, jakož i aby se urovnaly. Katalogy mohly by nejdříve uvésti různé druhy tradic lidových uschovaných na jednom místě s odkazy na čísla a strany. Znenáhla měly by se ještě vypracovati seznamy různých látek. Potřeba vzájemné výpomoci ponoukala by nejspíše к systematickému uspořádání.

Svazek lokálních spolků mohl by míti vliv na vědecká vydání lidovědných materiálů jak na podporu jednotlivých plánů tak v přemáhání jazykových obtíží. Nejbližší právo na výtěžky sběratelské činnosti mají nesporně nejbližší příslušníci národa, neboť zájem pro lidovědu nedal by se udržovati bez publikace v domácím jazyce. Jisté tradice, zvláště metrické, nelze ani jinak publikovati než v originale. Ale i v tomto případě mohl by se připojiti referat v jazyce světovém, po případě výtah v. Prof. Kaarle Krohn zaznamenává, že se ku př. vážně o tom premý'šlí, nebylo-Ii by nej účelnější, ohromné sbírky finských a estonských pohádek — prvých jest asi 20.000, druhých 10.000 — vydati v krátkých vý'tazích jazykem přístupným: všem odborníkům a pouze výběr nejlepších vytisknouti v úplném znění jazykem původním.

Dalším účelem svazku bylo by pracovati k tomu, aby se lidověda povznesla na přísně vědeckou disciplinu a aby se uvedla na university jako zvláštní obor vědní. Takové profesury zaujímá nyní Kaarle Krohn pro finskou a srovnávací poesii lidovou v Helsingforse, Moltke M o e pro tradice lidové a středověkou literaturu v Kodani, na téže universitě má ještě severská lidověda zvláštního zás lipce v dru Axel O 1 r i k o v i.

Přiloženy pak к této zprávě „stanovy" svazu ,,FF." (t. j. Folklore Fell-ows, Fédération des Folkloristes, Folkloristischer Forscherband). Obsahují, co již výše bylo řečeno. Podepsali je pak Axel Olrik v Kodani, C. W. v. Sydow v Švédsku, Kaarle Krohn v Helsingforse.

@--------------

Třetí mezinárodní sjezd pro dějiny náboženství svolává se do Oxfordu na polovici září 190S. První sjezd byl v Paříži r. 1900, druhý' v Bazileji r. 1904 za dosti značného účastenství (mělť 322 členů). Jak na každém sjezde budou i zde schůze širší s přednáškami širšího zájmu a schůze jednotlivých sekcí. Těch má býti 8: 1. náboženství nižšího stavu osvětového (vtom i mexikanské i peruánské), 2. náboženství Číny a Japonska, 3. Egypťanů, 4. Semitů, 5. Indie a Eranu, 6. Reků a Římanů, 7. Germanů, Keltů a Slovanů 8. Křesťanské. Shledáno však, že by se mohly dvě neb i více sekcí spojití. — Přednášky dopouštějí se v jazyce anglickém, francouzském, německém a italském. Zásadou toho kongresu jest, co bylo již v Paříži 1900 přijato, že práce a diskuse sjezdové mají nutně ráz historický-. Polemiky rázu koníesionalního neb dogmatického jsou vyloučeny. Přihlášky o členské lístky — stojí 1 1. sterl. (za to dostanou členové „práce" sjezdové) — přijímají do 31. května 190S čestní sekretáři sjezdu pp. J. Estlin Čarpenter a L. R. Farnell v Oxforde.

Zprávy o museích a společnostech národopisných.

Kuratorium Náprstkova musea konalo 21. prosince svoji valnou hromadu, na které na místo zemřelých členů správy pí. J. Náprstkové a dra J. Stupeckého byli zvoleni pí. Baušová a p. F. Borovský, řed. Uměl. Prüm. Musea. Dle stručných zpráv listů denních byla v r. 1906 návštěva, musea 18.023 osob; inventář


Předchozí   Následující