Karakačanů). Zde sedí hlavně v okol. stanimacké a sama Stanimaka jest většinou řecká. Židé a Arméni nevystupují nikde ve. větším počtu a kompaktně, Cigánů je dosti, ale jsou stejnoměrné roztroušeni po celém knížectví, tvoříce menšiny v mnohých obcích a v předměstích měst. Zajímavo je dále, jak málo Srbů je zapsáno v posledním sčítání, všude jen jednotlivci se hlásili—, patrný výsledek národnostního vývoje a sporů posledních 30 let. Rumuni vystupují kompaktně podél Dunaje. V okruhu plěvenském je několik obcí v okolili nikopolské, ve svistovské je jich hojně v Bělenech, v plěvenské v selu Mrtvici. Nejvíce je jich ve Vidinsku.

Zde bych připomněl, že vedle jedné kolonie ruské (selo Tatarka u Sili-•strie) objevují se. v sčítání r. 1900 menší kolonie slovenské. Nejsou to ještě čistě slovenské osady, ale tvoří se zde, patrně emigrací. Je to obec Görna M i t r o p o 1 i j a v ok. plěvenské, vykazující 351 Slováků (odkud?) vedle 1212 Bulharů. Vedle toho sedí ještě 128 Slováků v dědině В г ъ š 1 j anici téže okolije. Jinak žijí Slováci v Bulharsku pořídku roztroušeni, tak jako Čechové. Čechů bylo napočteno v Sofii 558 a 95 Slováků.

Vedle toho přišel jsem při probírání osad v okruhu vratckém a v okoliji orěchovské na osadu Sus ěku (СъсЪка) u Gostilje, u níž statistika z r. 1900 udává mezi 191 obyvateli 164 Čechů a Slováků (Čechů 71 mužů, 53 žen, Slováků 23 m. a 17 žen) tak, že osada tato byla česká. Při kontrole těchto dat v soupisu osad, uveřejněném r. 1907, našel jsem však poznámku, že se zatím {tedy mezi r. 1900 a 1907) obyvatelé této obce přestěhovali do nově utvořené dědiny Vojvodova (Войводово) v obštině krušovické. Toto místo nalézá se v téže okoliji nedaleko Dunaje, asi 15 kilometrů na jih od Orechová. Je to tedy, pokud mi známo, jediná česká nebo československá dědina v Bulharsku, širší české veřejnosti, asi neznámá. Jak a kdy zde vznikla, nevím.

Mohamedánští Bulhaři t. zv. Pomáci byli čítáni zvláště. Z přehledu viděti, že v knížectví žijí ve větším počtu pouze v Plovdivsku a trochu ještě v Plěvensku. Hlavní síla jejich sedí od Plovdiva směrem na Soluň, tedy v knížectví v okoliji pešterské, plovdivské a stanimacké, na severu jsou v kraji u Lovce, Plěvna, hlavně mezi řekou Vítem a Panegou v okoliji tetevenské. Katoličtí Bulhaři t. zv. Pavlikijani sedí v okoliji nikopolské a svišťovské. Pocházejí však všichni z Plovdivská.

|S Vedle poměrů národnostních vypočet! jsem si také gramotnost Bulharů, a našel jsem v jednotlivých okruzích tato procenta Bulharů (obého pohlaví), kteří umějí čisti a psáti: Burgaz 29,4%, Varna 34'8%, Vidin i9-8%, Vratca 19%, Küstendil 20-i%, Plovdiv 29-6%, Plěven 23-1%, Stará Zagora 28-3%, Ruščuk 38-5%, Sofija 28-8%, Tirnovo 34-1%, Šuměn 35'9% — v průměru 28,4%.*) Průměrné číslo u sousedních Srbů v království je 21%.