str. 60
A. Veselovskij zmínil se o této písni ve svých Разыскатя-сЬ. въ области русскаго духовнаго стиха, XI.—XVII., вып., С. Петерб. 1889 351—353.
Domnívá se, že píseň jest ohlasem apokryfní legendy slovanské o stvoření světa a o boji dobrých duchů s démony. Franko nesouhlasí s jeho vývody a ukazuje, že píseň jest kompilována a že zejména motiv o boji Poláků s řemeslníky má pramen knižní. R. 1630 byl klášter pečerský marně obléhán od Poláků. Jistý mnich, který zažil obležení, zapsal podrobnosti. Stal se prý zázrak, žhavý déšť donutil obléhající k ústupu. Pověst o zázraku rozšířila se po celé krajině. A tato pověst jest pramenem oné části písně, kde se mluví o boji Poláků s řemeslníky.
Tedy ne mytický boj andělů s démony, nýbrž knižní tradice XVII. stol.
tm XV111.-XX1.
V době Chmelnického propukly dávné rozpory mezi Malorusy a Poláky v krutý boj a ohlas toho jeví se i v literatuře. Fr. zabývá se několika písněmi této epochy. Tak jest zachováno satirické sldádání o kozácích (XVIII. Píseň o Kočubajovi) nebo zase vylíčení cesty hrdého, hloupého Poláka na Ukrajinu. (XIX. IlicHfl про Лятка.)
XX. Nářek Ukrajiny.
Holovackyj, str. 29—30 otiskl píseň — patrně ne ryze lidovou — která byla složena asi záhy po roce 1680. Toho roku vyslali kozáci poselství do Moskvy, aby směli se usídliti v zemi carově. O tom jest v písni zmínka.
XXI. Vedmedivka.
V písni se líčí, jak Turci dobyli Vedmedivky a vydrancovali město. Fr. sestavuje varianty a na základě starého zápisu (ze zač. XIX. stol.) rekonstruuje text.
To jest obsah studie Dra Franka.
Podal jsem vlastně jen názvy a již z těch jest patrno, co materiálu jest sebráno a kriticky oceněno v oněch krátkých, úsečně psaných statích. Snad jest to jen část většího díla o maloruských písních. К takové práci jest Franko — rozsáhlou znalostí života svého národa a jeho dějin — povolán jako málokdo jiný. Jiří Horák.
bibliografie.
Za rok 1905—1907. I.
Periodické publikace, almanachy, odborné a příbuzné. Bibliografické přehledy.
Životopisné příspěvky.
I. časopisy.
*)
ĽAnnée Sociologique, publiée sous la direction de Emile Dürkheim, Professeur de Sociologie á l'Université de Bordeaux. VIII., 1903—4; IX. (1904'—1905), Paris, Felix Alcan 1906.
Ree. Folk Lore XVL, 462—475, XVIII., 95—102 (G. Kidney Hartland, hlavne o studii Maussově o Eskymácích.)
*) Uvedeme jen ty, o kterých bylo referováno, a nové.
|
