2 skupiny písní:

a) Dívka vykoupí kozáka. Syn prosí otce, matku, bratra, sestru. Marně: milá pomůže.

b) Zajatou dívku opouštějí rodiče a bratři, jen milý přinese výkupné. Tato píseň (skup. я) jest i v československé poesii. Fr. cituje var.

Sušilovy, Mor. n. p. 1860, 328—9 a Čelakovského, П., 107. Připojuji: Slovenské Spevy, IL, 262.

Motiv, že milá přispěje, když otec, matka atd. milého opouštějí, jest ovšem velmi častý. Srovn. Bartoš, Nár. pís. mor. 1901, str. 101. Haupt-Smoleř, Pjesnički luž. Serb. L, 107—8, 109—10, 297—8 a citovanou tam literaturu. Srovn. též Roger: Pieśni ludu polsk. w gór. Szląsku, 1863, str. 73—4.

XII. Píseň o Bajdovi.

Jen stručná zmínka. Anton, a Dragom, op. c. 149—50 vyčerpali vše, co o písni lze říci.

XIII. Úryvky písní o Tatarech a Turcích. Kritické poznámky к některým zlomkům, jež Anton, a Dragom, pojali ve svorr sbírku.

XIV. Dobytí Varny kozáckym vojskem.

Líčí se, jak kozáci vnikli po malé říčce ve člunech к městu a dobyli ho. Píseň jest zajímavý doklad spolehhvosti sběratele Žegoty Pauliho.

Pauli, který tuto píseň má ve své sbírce Pieś. ludu rus. w Gal. L, 134—6 (odtud ji přejali Anton, a Dragom.) opsal ji prostě — jak Holovackyj ukázal — ze sbírky Русалка Дн1строва 1837, která byla censurou zakázána. Pauli sám uměl jen velmi chatrně malorusky. Franko připojuje některé autograf}' Pauliho, jež koupil od polských antikvářů. Jsou to 2 listy Pauliho hraběti Duninu-Borkowskému. a krátká jeho studie ,,O powieściach ludu Gallicyj-skiego".

XV. Dívka bojovnice.

Dragomanov op. c. 314—15 podal řadu parallel z písní všech národů. Podrobný rozbor motivu: Созоновичъ ДЪвушка воинъ. Рус. вилол. ВЪстн. 1893-4. Písně slovanské mají společný pramen.

Původnímu skládání jest dle mínění Frankova nej bližší píseň bulharská: Сбор, за нар. умотвор. XV., str. 24, jejíž malorusky překlad podává.

XVI. Козак i Кулина. Žertovný dialog mezi dívkou a vojínem. Dívka prosí, aby směla též na vojnu; vojín se jí ptá, co by tam dělala atd.

Text písně s rozborem uveřejnil Franko v Запис. наук. тов. XLVII., str. 1—28.

Jest důležitá proto, že ji otiskl polský satirik Dzwonowski v brožuře Seymu Walnego Domowego Artykułów sześć. 1625 v Krakově.

XVII. Колябка по св. Софно в Kiiibí.

Nezmiňoval bych se obšírněji o této písni, omezené na úzkou oblast maloruskou, ale Frankovu vzorně metodickou úvahu o ní považuji za jednu z nejlepších v celé jeho studii. Stručný obsah: Na počátku světa byla jen voda a bílý kámen. Později vyrostl strom cedrový. „Пресвята Д1ва" vyzvala řemeslníky, aby strom podťali a zbudovali svatou Sofii ve svatém Kijevě atd. Když chrám byl hotov, přitáhli Poláci a chtěli chrám zničiti. Marně varoval „полковнпчейко", aby nestříleli na svaté kříže, že Bůh pošle ohnivý déšť atd. Stalo se.

5*