Předchozí pohled na ORIGINAL | OCR Následující
str. 58

slovinským), dílem z východu od Malorusú. Ale ani tam nevznikla. Jest to asi skladba juhoslovanská. *)

Připomínám, že tímto motivem zabýval se již Dragomanov (op. c. str. L, 58—9 a násl.), nejnověji pak Hnatjuk ve studii Словацшй опришок Яношик в народшй поезп. (Записки наук. тов. ím. Щевч. 1899, XXXI.—II.), kteří také podali četné varianty.**) Tam odkazuji. Ve svém výčtu doplnil jsem varianty československé, velikoruské a jihoslovanské. К téže skupině patří i píseň o ukrutné matce. Jsou to motivy patřící do cyklu písní zbojnických.

Vracím se k práci Frankově. Část III.—VI. jeho studie obsahují vesměs motivy, jež do maloruské poesie přešly z lidové epiky jihoslovanské. Jsou to ohlasy těžkých dob XVI. stol., kdy Malá Rus úpěla pod nájezdy tureckými a tatarskými. Písně jsou staré; vznikly vesměs v stol. XVI.

III. Otec prodá dceru Turkům. Také touto písní zabýval se Dragomanov (op. c. 302—6; 306—11). Franko připojuje 3 nové varianty a sestavuje verse jihoslovanské. Máme tuto balladu též v poesii moravské. Fr. cituje varianty Sušilovy (1860, str. 144—8) a Čelakovského. Do naší poesie pronikla ballada známou cestou: z jihu a z východu.

IV. Bratr prodá sestru Turkům. Srovn. Dragom, op.' c. 296—302. I tento motiv jest původně bulharsko-srbský. Československých versí nemáme. ' •

V. Turek kupuje svou zajatou sestru. Dragom, op. c. 275—8. Fr. připojuje 8 nových variantů maloruských. Jest to opět jihoslovanský motiv, jenž pronikl do maloruské poesie. Motiv zcela obdobný jest i v písních českých a lužickosrbských. (Nekupuje tam ovšem Turek nevolnici, nýbrž bratr přijde do hospody, kde jeho sestra slouží.)

VI. Tchýně zajatá zetěm.

Turek přivede ženě zajatou stařenu. Turkyně slyší, že stařena kolébajíc dítě nazývá je vnoučkem. Matka se jí dá poznati. Jak známo zpracoval tuto píseň Samo Chalúpka v balladě Turčín Poničan.

VII.—X. Motivy kozácké, pro něž není analogií v naší poesii.

VII. Pláč nevolnic. Z malor. písní vzešly velikoruské a běloruské.

VIII. Stráž v stepi. Kozák jest na hlídce, usne, Turci mu vezmou koně; nebo milenka ho probudí a varuje atd. Varianty; pokus o rekonstrukci obsahu.

IX. Smrt kozákova v stepi. Kozák umírá, posílá koně, aby zvěstoval matce smutnou novinu. Píseň rozšířená v celé oblasti maloruské.

X. Smrt králevicova v boji s Turky. Pozoruhodno jest, že 4 řádky této písně zpívají se polsky, ale po polských versích není stopy.

XI. Vykoupení ze zajetí. Dragom. L, 102—4.


*) Příklad, jak jihoslovanské látky pronikají k nám, nalézám ve sbírce Slovenské Spevy II., 135. Jest to píseň o Kovačevičovi, jak byl chycen a odveden do Mostaru. Také Bartoš, Nár. pis. mor. 1901, I., 69 má tuto píseň. Dle .poznámky Bartošovy 1. c. se uvězněný hajduk Stojan Kovačevič vyprostil z vězení a uprchl na Černou Horu. Píseň přinesli patrně vojáci z Hercegoviny. Jihoslovanských parallel neznám.
**) Hnatjuk podává 7 variantů a sice 5 malor. (3 z Holov. a 2 dosud ne-tištěné ze svý'ch sbírek) 1 polský' a 1 moravský'. Dále var. jihoslovanské, jež má Dragomanov ve svý'ch poznámkách.

Předchozí   Následující