* Adolf Strack. (Nekrolog.) Zeitschrift des Vereins für Volkskunde XVI., str. 365—366.

Prof. N. F. Sumcov. К tridcatilětnej godovščině jego učeno-pedagogičeskoj

dějateluosti. Charkov 1906. Str. 32. Zpráva v Národop. Věst. I., 187. *П. Лавровъ, Научная деятельность П. А. Сырку. Ж. Мин. Нар. Проев. Новая cepín ч. I.

1906, Февраль Соврем, летопись 6l—83.

*Н. А. Янчукъ Н. в. Щербина какъ этнограФЪ. Журн. Мин. Нар. Иросв. Нов. сер. X., 72—98.

*Jos. Bartocha, Alois Vojtěch Sembera. Cas. vi. sp. muz. v Olom..XXIV., 97—119.

*PhČ. P. P a p á č e k, Památce А. V. Šembery. Pravěk III., 82—85.

*Dr. C. Z í b r t, Dopis V. Feyla A. V. Šemberovi o sbírání látky dialektologické r. 1855. Č. Lid XV, 467—468.

♦Edward Burnett Tylor. By Andrew Lang. Anthropological Essays presented to E. Burnett Tylor. 1—15.

*A Bibliography of Edward Burnett Tylor from 1861 to 1907 compiled by Barbara W. Foeire-Marreco —■ ib. 375—409.

*Jan Łoś: Aleksander Wesełowskij i jego pogląd na początki literatury. Świat slow. III., 185—201.

К. Д. Яетровъ, A. H. Веселовекш u его историческая поэтика. Журн. Мин. Nap. Проев.

1907, аир. 89—-юб.

В. Е. Рудакова, Учено-литературная деятельность А. Б. Веселовекаго. Истор. Вест. CVI., 979—992.

*П. К. Симони Къ ХЕ-лЕтио учено-литературной- деятельности профессора u академика А. Н. Веселовекаго 1859—1902 г. Съ приложешемъ библпзграФИческаго списка его учено-лнтературныхъ трудовъ съ указашемъ содержащя книгъ и статей и еъ приеоединешемъ рецензш на нихъ съ 1859 по 1906 г. С-Петербургъ 1906, str. 55.

N. H. Трубнцынъ, Александръ Николаевичъ Веселовсий. Изв. отд. рус. яз. XII., кн. 3, str. i—50.

Alexander N. Veselovskij. Nekrology od V. Jagiče. Archiv f. slav. Phil. XXVIII., 634—637., Th. Brauna, Журн. Мин, Нар. Проев. 1907 апр., str. 74—88. Č. Č. Histor. 248—252. Nár. Věst. L, 301—2.

♦Winter Z. Dr., K šedesátým narozeninám jeho. Čas. Musea kr. Čes. LXXXI., 194—195 (Dr. J. Volf).

♦Вид ВулетиП-ВукаеовиН, Годишньак срп. краль. Академике XX., 318—325.

♦Luka Zima. (Nekrolog.) Národop. Věstník L, 158.

Výstavka českých jesliček byla uspořádána v místnostech Národopisného Musea v době od 15. pros. 1907 do 26. ledna 1908. Zevní úspěch výstavky byl velmi pěkný. Navštívilo ji 4037 osob. Mimo to došla i pozornosti pražského tisku, z něhož některé listy (Zlatá Praha a Český Svět) přinesly i několik dobrých reprodukcí zajímavějších předmětů výstavky. Při oblíbenosti betlémů, k nimž i u nej chladnějšího z nás poutají se hřejivé vzpomínky dětství, je pochopitelný zájem, jejž výstavka vzbudila.'

Zvyk stavětí betlemy není výhradně český. Rozšířen je od staletí téměř po všem světě křesťanském. Člověk všude a vždy rád si zobrazoval svého boha, zobrazoval.si i významné jeho činy. Tím spíše zobrazoval si životní události boha-člověka, boha, který se vtělil, žil na našem světě, lidsky cítil a lidsky trpěl. A zobrazování obracelo se ovšem již k prvým jeho krokům životním, k samému jeho narození. Vždyť se stanoviska křesťanského již příchod Vykupitele na svět byl událostí světodějnou, kterou církevní tradice, na níž spolupracovala lidová duše, i zbožná legenda obetkaly sterou poesií. Mimo uvedený prvek vedla k stavění jeslí úcta, kterou šířila církev ku všem hmotným památkám na život Ježíšův, jeho prvých učedníků a mu-