str. 92
V prvních třech sešitech, které leží před námi, hlavní zájem vzbuzují dvě anglické rozpravy věhlasných učenců J. G. Frazera a Andrew-Langa. Rozpiava prvního „S v. Jiří a Parili a" (str. i—15) jest vlastně vyňata z třetího vydání vyhlášené knihy Frazerovy „The Golden Bough", které se právě tiskne. Popisuje se blíže starorímska pastýřská slavnost odbývaná dne 24. dubna, a uvádějí se s tím v užší spojení některé východoevropské obyčeje a slavnosti pastýřské, které se odbývají v den sv. Jiří, patrona dobytka, koní a vlků, jmenovitě obyčeje estonské, ruské („mytický ráz písní věnovaných tomu dnu ukazují, že svatý nastoupil na místo nějakého staroslovanského božstva, které bylo ctěno v tuto dobu v časech pohanských"), maloruské a j.; dobytek se ochraňuje nejenom před vlky, než. také před čarodějnicemi. Dále ukazuje, že sv. Jiří přináší požehnání a pomoc ženám neplodným u Slovanů i v orientu, v Syrii. Tu prý nastoupil na místo, jakéhos starého asijského božstva a takové nalézá spis u Litevců pode jménem „Pergrabius", který asi byl severským pendantem římského boha pastýřského. Pales, к jehož poctě slavena právě „Parilia". — Andrew Lang podal rozpravu „Ex o gamie" (str. 65—78). Red. A. van Gennep podal článek o novém písmě černošském a jeho teoretickém významu (129—139). Dále nalézáme článek ö africkém nárůdku Siena či Senufo (16—32, 79—92, 151—159), o plemeni křováckém (145—150), o zdobených hrncích staroegyptských (33—52) a o kalendáři malgašském (93—105, 160—164) a i. — Oddíl recensí (53—58, 106—116) nepřináší pro nás mnoho zajímavého, leda. o knize James Bissett Pratt „The Psychology of Religious Belief" (53—56).. Bibliografický oddíl jest dosti bohatý, obsahuje mimo jiné zmínku o jednom díle ruském (str. 124) o jednom nárůdku středoasijském. Uvádějí se konečně-obsahy národopisných časopisů francouz., angl., něm. a j., ale o žádném slovanském se dosud zmínka nestala. Doufáme však pevně, že redakce slibu svému dostojí a bude věnovati národopisu slovanskému a lidovědná práci slovanských národů větší péči. R.
*
Folk Tales from Tibet with illustrations by a Tibeťan Artist and some verses from Tibetan love-songs. Collected and translated by Capt. W. F„ O'Connor, C. J. E. Secretary and Interpreter of the Mission to Lhasa (1904). London. Hurst and Blackett. 1906, str. XII + 176.
V „Národopisném Věstníku" oznámili jsme již některé sbírky pohádek orientálních (IL, 181, 297) více méně důležité pro studia pohádkoslovná a látkovědná, pro řešení otázky po souvislosti západních, evropských látek s orientálními, jak též pro základní otázky o původu shod mezi tradicemi národů zeměpisně a kulturně velmi vzdálených. Sbírka povídek tibetských, kterou nyní oznamujeme, jest tím zajímavější a důležitější, že máme dosud ještě málo ukázek z lidových tradic tohoto do nedávna ještě zcela uzavřeného a sotva přístupného národa. Z poznámek připojených dole к některým číslům této sbírky j est viděti, j ak úzce tibetské tradice souvisí s indickými prese všecku svou svéráznost. Sběratel a vydavatel těchto povídek sebral je za svého dvouletého pobytu v Tibetu mezi mnichy, sluhy, venkovany, kupci, místními úředníky a p. Poznamenává, že je podle svých vypravovatelů věrně zapisoval a podle možnosti přesně přeložil. Zvláštní ceny dodávají knize přiložené velmi instruktivní barevné ilustrace některých dějů bajkových a pohádkových, které pořídil domácí tibetský umělec. Fotografický snímek předvádí nám ještě, jednoho vypravovatele s rodinou a sluhy. Bohužel není podáno, bližších zpráv o těchto vypravovatelích O'Connorových.
|
|
