Č. 1. Proč má zajíc rozštípnutou tlamu? Zajíc obelstil tigra, muže -o koně, hosta o jeho stádo ovec, a rozesmál se tak, že hořejší ret se mu rozštípl. Jinak se vykládá ve versích finských, srv. K. Krohn, Bär (Wolf) und Fuchs, str. 70, a ve francouzských versích Sébillot, Folklore de France III., 7, kde se ovšem nic neví o lstivé, potměšilé povaze zajícově. Zcela se odchylují africké verse R. Basset, Cont. pop. ďAfrique, str. 226, č. 93, str. 230, č. 95.

Č. 3., str. 12—19. Je-li na světě věrnost, vděčnost? Svérázná obměna rozšířené látky „le loup perdu". Srv. Národop. Věst. IL, 299, č. 33, 36; III., 16, č. 48. Köhler, Klein. Sehr. L, 50, č. 4. Zde osvobodil zvíře ohrožované od nevděčného tigra lstivý zajíc místo šakala, jak jest u Campbell, Santal Folk Tales 40, místo opice Rev. d. trad. popul. L, 30, místo lišky, jak se vypravuje pravidelně u nás a též v orientě jako u Kolů indických.

Č. 6., str. 30—42. „Historka o hloupém mladém Mohamedánu". Myslí, že zemřel, nese hrnec oleje a snuje plány, jakého majetku se na konec dodělá. Verse rozšířené povídky o rozbitém hrnci mléka; srv. Jacobs, Indian Fairy Tales 38 sl., č.,5, Swynnerton, Indian Nighťs Entertainment 23, Národop. Věst. IL, 151, č. 18. — Hlupák se žení, utíká před svým stínem: srv. Nár. Věst. II., 298, č. i. — Ke konci povídka o sázce hostitelově, že kočka večer přinese svítilnu, a o sázce hostově, že ji nepřinese, která se už v samém středověku vypravuje a často byla zpracována, srv. Köhler, Klein. Schrift., IL, 640 sl.

Č. 9., str. 51—55. Zajíc obelstí lva a lvici pod. jako Rich. Schmidt, Die Cukosaptati 50, Swynnerton, Indian Nights Entertainments, str. 4, č. 3.

Č. п., str. 60 sl. Zajíc spolu s liškou zavedli vlka do sklepa domu; když se nažrali, namluvili vlkovi, aby zazpíval. Přiběhli lidé a nabili mu, pod. jako v našich povídkách o lišce a vlku.

Č. 13., str. 76—79. Šakal postraší tigra podobně jak cikán se svými dětmi a p. draka. Tigr uteče, opice se mu vysmívá a přivede ho zpět, pod. jako liška a drak. Tigr znovu postrašen lstivou a chlubnou řečí šakalovou, dá se na útěk a při tom usmýká opici na smrt, pod. jako drak aneb dev lišku. Srv. Národop. Sborn. X., 2, str. 49, 57, 58, div mullu v arménské pohádce, srv. ib. 51, pod. v perské povídce ib. 60.

Č. 15., str. 92 sl. Rek dostal vílu za ženu, a žil s ní jen devět let, jak bylo vůbec jen dovoleno nesmrtelné žiti se smrtelníkem. Vyhledal ji pak pomocí ptáka noha, jehož mláďata byl uchránil před drakem. Srv. Národop. Sborn. VI., 219, č. 20. Chauvin, Bibliogr. arab. VI., 3. — Když souhlasila, že se s ním ráda vrátí na zemi i když pozbude všech svých nadpozemských vlastností, pustil je, a noh snesl milence zpět do jich starého domova.

Č. 16, str. 103—115. Bezdětnému královi pomohl netvor převlečený •za poustevníka, že královna zrodila tři syny, jednoho z nich si však vymínií. Pod. Lal Behari Day Folk Tales of Bengál, 187 sl., č. 13.

Č. 17., str. 116—123. Chuďas vyhnán od bohatého bratra, živí se prodejem dříví; v lese spatřil kamenného lva, a učinil mu božskou poctu, považuje ho za božství toho kraje; lev mu pak nablil káď plnou zlata, poučiv ho, že má ho upozorniti, jakmile by byla plna, neboť kdyby nějaké zlato vypadlo, bylo by to jeho neštěstím. Tak zbohatl. Zvěděl o tom bohatý, šel tam též, nedbal této výstiahy; lev ho volal, aby mu z tlamy vytáhl kus zlata, který v ní uvázl, ale když ruku do ní strčil, nepustil ho nikterak a všecko zlato v jeho čberu proměnilo se v hlínu a bláto. Tak rodina bohatcova přišla úplně v nic. To připomíná naše evropské povídky, kde bohatec posílá chudého bratra, aby velikonoční dárek a p. proň uchystaný donesl čertům a p. Hošek.