str. 94
Nářečí českomor. IL, 2, sir. 94, č. 61. Етногр Збйрн. XIII. č. 365—357; XIV., č. 50. Rittershaus, Neuisländ. VM. 336, č. 91. Feyen, Das Märchen in der Edda 59. Еринченко, Етногр. Матер. IL, 83, č. 72 a j.
Č. 18., str. 124—132. Historka o zlodějích podobná jako Swynnerton, Indian Night Entertainments 45 sl., č. 21. Zloděj jeden obelstěn druhou lstí velmi obyčejnou (hozen nový střevíc a něco dále druhý střevíc) v našich povídkách o mistrném zloději.
Č. 2i., str. 147—157. Královna vypuzená zrodila divným způsobem synka nadaného nadpřirozenou silou. Synek pronásledoval na lovu srnu-krasavici zajatou od netvora, hora se dotknutá jí otvírá. Netvor zabit, když jest zabit zelený papoušek ukrytý v jiné skále, otvírající se na jistou průpo-vídku podobně jako v známé povídce o Ali-Babovi a čtyřicíti zbojnících.
Č. 22., str. 158—174. Havrani vypravují si, že hoch, který spí pod jich stromem, udělá v sousedním městě štěstí, uzdraví paní těžce nemocnou — v její hlavě se uhnízdil pavouk, jak dal by se vylákati ven; uzdraví ji dle rady havranovy, jako v našich pohádkách. Tu jest vsunut též motiv vyskytující se na konci látky o „doktoru vševědovi": člověk zkouší čarodějnou moc rekovu, uhodne-li, co má v ruce; rek odpověděl, „můžete mě zabiti, chcetedi, neboť jsem ve vaší moci, jako kdybych byl mouchou, kterou držíte ve své levé ruce . . ." Připojen pak motiv charakteristický pro látku o udatném krejčí, motiv b 4 viz mé Pohádkoslovné studie str. 63. J. Polívka.
BIBLIOGRAFIE.
II. Všeobecné spisy teoretické, antropologické, prehistorické a etnologické o jednotlivých plemenech, národech a kmenech, jakož i krajích; vlastivědné a místo pisné práce.
*Dr. Michael Haberlandt, Völkerkunde. 2. Aufl. s. 203. Leipzig, Göschen, 1906,
o-8o M. Ref. Zs. f. österr. Gymn. 1907, 617. Др. XaJHpux Шурц, Етнолоппа. Превео Др. Т. Р. 1)орЙевнН. Изданье задужбнне Или] e
M Коларца. св. 12. Београд. 1907 8°, s. 220, с. 4 din. Др. JoBaH ЕрдельановпЙ. Етнолопфг, етнограФи;'а и сродне им науке. Уводно предаванье.
Оштампано из „Дела" за октобар 1906 године. Београд 1906 str. 13. Др. Тих. Р. rjopJeBurt, О отнолопфь Срп. Кнь. Гласннк XVII., 520—532. Úvodní
přednáška na bělehradské universitě 18./9. 1906. Schmidt, W., Die moderně Ethnologie. Anthropos. L, 134—163, 318—387,
593—643.
P. Näcke, Zur Methode der folkloristischen Forschung. Politisch-anthropolog.
Revue, 1906, V., 106 sl. Ref. Zb. f. Anthrop. XL, 271. August Sauer, Literaturgeschichte und Volkskunde. Österr. Rundschau, XIV.,
49—60.
Mucke, Joh. Rieh., Das Problem der Völkerverwandtschaft. Greifswald 1905.
Abel s. XXIII + 368, с. M. 7-50, Ref. Lit. Zbtt. LVIII., 12. Finot, Jean, Das Rassenvorurteil, Berlin, Hüpeden & Merzyn 1906, VIII + 428.
Rf. Geogr. Zs. XII., 469. ♦Alfred Kirchhoff, Zur Verständigung über die Begriffe Nation und Nationalität.
Halle a. S. Buchhandlung des Waisenhauses 1905, s. 64. O. Schlüter, Nation und Nationalität. Geogr. Zs. XII., 528—9. *H. Г. Дебольеый, Жгучее вопросы антропологш а этнографии. .Журн. Мин. Нар. Проев.
Новая Cepín IV, 113—150. J. Deniker, Les six races composant la population actuelle de 1'Europe. (The
Huxley Memorial Lecture for 1904.) The Journal of the Anthropological
|
