@------------

V Časopise Mor. Musea zemského VIII., 19 sl. otiskuje St. Souček výpisky a poznámky z Gallašovy literární pozůstalosti. Ze spisku o nešvarech hyzdících bohoslužbu katolickou na venkově zaznamenává m. j., že ,,v kostele hutiskem jsou sochy neb obrazy 12 apoštolů (všichni ve valašském kroji, a lze je poznati jen dle insignií, jako sv. Bartoloměje dle nože zastrčeného do čižmy)." Je dosud uvedený' obraz nebo řezba zachován? Zpráva, ev. i fotografie byly by vítány kanceláři Národopisného Musea.

@------------

Národnostní mapu Stocka, vypracovanou uč. K. Vondráčkem, vydal místní odbor Národní Jednoty Pošumavské v Libni. Mapa pracována je diagramově a provedena ve třech barvách s poměrným označením počtu obyvatelstva.

@------------

Z rozhledu po časopisech. Rok 1908 přinesl poněkud živější ruch národopisný. Z denníků byl to ,,Venkov", jenž ve dvou článcích vytkl povinnost studentstva a učitelstva při zachování starých památek; zdůraznil požadavek sbírání předmětů zemědělské výroby (dne 15-a 30. ledna). Z venkov-ský'ch časopisů ,,Tábor" stojí na prvém místě. Přinesl zajímavý materiál o lidovém léčení, delší studii o místopisnýxh poměrech na Táborskú, lidový dokument,,Černý' Kristus" a j. V Rozmarově ,Lesnickém týdenníku" podána rozsáhlá práce E. Chadta: Lesy a hory v dějinách. Spisovatel vybral ze starých urbářů, listin atd. jména všech lesů a hor, takže bychom mohli sestaviti pěknou mapu lesů pro staré Čechy . . . Tak by bylo částečně splněno přání prof. Kalouska v Osvětě X., str. 868 a položen základ к dějinám lesního hospodaření, rozsáhlosti lesů v Čechách a postupu kolonisace — jak mnoho lesů ubývalo. Spisovatel pokouší se také o filologické vysvětlení, většinou na základě Gebauerova Staročes. Slovníku; kde jej opouští, dává se často svésti к výkladu méně správnému. Drobnější příspěvky uveřejnily „Hlasy z Povltaví" (místopisné), „Stráž Severu" (o národnostní hranici na Litoměřicku) a j.

@------------

Časopis Turistů otiskuje návrh, aby Klub Českých Turistů sorganisoval revisi českých pojmenování na speciálních mapách с. k. geografického ústavu ve Vídni. Speciální mapy, jichž je na 70, by opatřila centrála KČT. a dodala je jednotlivým místním pracovníkům. Jejich práci by přezkoušela komise znalců a odborníků v Praze a dodala с. k. geografickému ústavu ve Vídni.

@------------

V Prusku, jak otiskuje Pošumaví, přihlásilo se při posledním sčítání lidu k české řeči 102.7S0 osob. Dle sčítání 1900 mluvilo v Prusku 2-59% obyvatelstva česky; dle sčítání z r. 1905 na 2-77%. Kompaktně žijí v Prusku Češi na Rati-hořsku (nad 60.000 duší), na Vratislavskú a hranicích slezsko-poznaňských (as 10.000) a v Kladsku na hranicích českých (as 5000).

@------------

Výboru pracovníků pro sbírání české národní písně na Moravě a ve Slezsku Byla dotace ministerstva vyučování pro r. 1908 zvýšena o 1000 kor. Práce orientační všech dosavadních sbírek čes. nár. písní, o sběratelích, o provenienci a vývoji písní, srovnání variantů, o formální stránce textů (mimo prosodii), registrace všech písní byla svěřena prof. P. Vášovi.

@------------

Národopisná sekce Společnosti Ševčenkovy přikročila к soustavnému sbí-Tání lidových pověstí a písní i soudních aktů z procesů se zbojníky. Za tím účelem vydala provolání, aby byly zapisovány všechny písně zbojnické i o zbojnících, pověsti o zbojnících a nařízení o stavení loupežnictva, pochvalná uznání za pronásledování zbojníků, dokumenty o organisaci puškařů, listinné a knižní památky ze soudů proti zbojníkům a pod. Ma.teriál sebraný bude souborně vydán.

@------------

Výbor pracovníků pro sbírání a vydání německých písní národních v Čechách vydal v německých listech stručnou zprávu o dosavadní své činnosti, jejíž základem je sběratelská práce prof. Hauffena z let 1894—1900. Nově sebráno na Šumavě PhC. Jungbauerem 500 písní, 800 čtyřverší, 300 dětských písní a říkánek, 40 tanců, 16 lidových her divadelních a na 400 říkadel. V severozápadních