Jak soudíme dnes o starých Indoevropanech?

Mohlo by se zdáti, že někteří spisovatelé (jako Hirt) a také my v kritickém tomto referáte nepočíname si methodicky dosti správně, když určili jsme napřed, arciť jenom přibližně, pravlast Indoevropanů jazykově ještě spojených a teprve nyní, jaksi ex post, podáváme vylíčení dávné osvěty jejich; mohlo by se zdáti, že Schräder, jenž zvolil postup opačný, předem si už zabezpečil výsledek jistější, těsněji přiléhající ke skutečnému obrazu neb obrysu kulturnímu, pokud se ho vůbec mohl dopíditi. Ale tomu není tak: každý spisovatel, který nám kreslí život starých Indoevropanů, při vlastním, podrobném provedení onoho obrázku nutně počítá již s více méně určitou lokalisací jeho, kterou — po vykonané ovšem počáteční synthesi a dedukci — prostě anticipuje, dávaje se v otázkách sporných zhusta i ovládati předpojatým, t. j. předem zaujatým stanoviskem svým. A přece jest opravdu průkazných а к určitému umístění nutkajících stránek života staroindoevrop-ského tak málo, za to nejistoty a nepřesnosti, o m.y 1 n o s t i v příslušném usuzování (srv. minule pod II.) tak mnoho, že zdá se mi býti východiskem z toho všeho přímo spásonosným, odloučiti a odpoutati na chvíli otázku jednu i druhou od sebe a zejména v referátu, jenž chce býti objektivní a vy-týčiti výtěžky především hotově positivní, osvětliti nejdříve veškery stránky dávné kultury oné bez výlučného ohledu к definitivnímu, umístění jejímu. To může se opět stati toliko kritickým srovnáním dvou tak protichůdných směrů, jaký jest Schraderův a na druhé straně Hirtův; rozdíl bude však tenkráte v tom, že bude lze vyznačiti a oceniti též velké zásluhy Schraderovy, co se tkne hojnosti materiálu a i kladných výzkumů na užším poli kultury vlastně indoevropské — tedy zásluhy spisovatele, s jehož zásadami jazykozpytnými a lokalisací pravlasti nemohli jsme ve všem souhlasiti. "Stanovisko H i r t o v o, který ještě více než Schräder opírá se o všeobecnou kulturní historii a jenž osvětu indoevropskou přímo stotožňuje neb aspoň v podstatě parallelisuje s osvětou evropskou, odkrytou v nálezech archaeologických, bude i nám platným prostředkem, účinnou protiváhou proti jednostrannému snad nazírání tomu, jakoby kultura indo-