a metodou: tím se sblížily malé počátky probuzení našeho a drobná práce lidová. Proto má první buditel, Balbin, tolik podobného s onou generací lidových pracovníků, posledních buditelů; obzor jich byl prostřední a okruh působení malý, ale jim děkujeme za položení pevných základů duševního pokroku na venkově a lepší budoucnosti. — Dnes zastihujeme poslední fase tohoto vývoje a jest nutno,

abychom vzpomenuli i jeho činitelů...

@-------------

V Zeitschrift des Vereins für Volkskunde podává (v roč. XVIII, seš. 2.) Alexandr Brückner svůj obvyklý roční přehled české a polské lido-vědné literatury, ve kterém uvádí: „Z české literatury zmíním se především o druhém ročníku Národopisného Věstníku Českoslovanského, jehož redakci řídí prof. J. Polívka. Obzvláštní cenu této publikace spatřujeme v její kriticko-bibliografické části: studie a sbírky materiálů ze všech literatur jsou tu podrobovány podrobné kritice, jejíž cenu zaručují již jména recensentů j. Polívky, Nie-derla, Zubatého, Jacimirského a j." Po tom zmiňuje se obšírněji o Polívkově kritice ]. A. Maccullocha, ,,The childhond of fiction, a study? of folk tales and primitive thougt" a pokračuje: „Mimo kritiku a obsáhlou kroniku (spolků, výstav) podává „Věstník vybrané kapitoly z českého národopisu", z nichž zmiňuje se

0 pracích Tilleho, Tykače, Horáka, Kopáče a Kubína. V dalším věnuje obšírnější pozornost Českému Lidu, Procházkově knize O Betlemech, Skopcově edici Pamětí F. J. Vaváka, Zíbrtově Bibliografii české historie, Zíbrtovým Nápisům ze staročeských památníků, Časopisu Českého Musea, Českému Časopisu Historickému a j.

@-------------

Předsednictvo Ústředního Spolku českých učitelů.ve Slezsku žádá učitele a všechny přátele mládeže, aby sbírali vše, co může přispěti к obrazu duševního života slezského dítěte, jeho svérázné poesie, pozorovacího nadání a tvořivosti (říkanky, hádanky, dětské hry a žerty a pod.). Pořadatelstvo se naděje, že se. mu podaří sebrati cenný materiál národopisný, dosud namnoze nezaznamenaný,

1 dialektický. Materiál seřazuje Fr. Fridrich, uč. ve Svinově.

@-------------

Otakar Gries na Žižkově sestavoval — dle zpráv denních listů pro sebe se značný-m úspěchem finančním — horoskop. A bylo dosti zvědavých a věřících, kteří (za poplatek 30 kor.) chtěli zvěděti svůj osud z hvězd, nebo docela (za poplatek 100 kor.) chtěli se sami naučiti čisti z hvěd temnou budoucnost.

@-------------

Dušan Jurkovič, vydavatel díla „Práce lidu našeho" konal 21. května v Hořicích přednášku o lidových stavbách na Moravském Valašsku a uherském Slovensku. Přednášku provázel světelnými obrazy (nad 100).

@-------------

Po zemích českých se nyní pořádají slovenské večírky, jež jsou i národopisně zajímavý svým programem. Tak v' Brně uspořádán byl večer slovenských písní, na němž přednášel o slovenské písni lidové dr. AI. Kolísek a kde ukázky slovenských písní přednesli na cymbál sl. Ivánkova a zpívali sl. Dolej šová a p. Němeček.

@-------------

Slovenský Obzor uveřejnil v č. 9.—12. roč I. a 1.—2. roč. II. zajímavý článek: „Židovská otázka v Uhorsku", jímž poskytuje dosti plný obraz o postavení a poměrech uherských Židů. V Uhrách žije téměř plná desetina všech Židů celého světa (725.222 ze 7,403.222) a 16-7% ze všech Židů evropských, jichž je 4,349.739; ze všeho obyvatelstva Uher je Židů 4-94%; v roce 1840 jich bylo pouze 1-89%. Vykazujíť Židé nej větší populační sílu ze všech uherských občanů; kdežto občané ostatních konfesí se rozmnožují v 4.5°/00 {ev. reformovaní) až iou/00 (řecko-katoličtí — římsko-katohčtí v 8'5'0/«o). Židé rozmnožují se v ią-8°j00. Pokud jde o osídlení, žije poměrně velmi značná část (as 50%) v městech, tak že na př. v Pešti je jich 23-4%, ve Velkém Varadíně 25-8% všech obyvatel. Rovněž v některých městech slovenských mají v obyvatelstvu velký podíl (v Nitře 24-2%, v Bardejově 28-1%). Co do vzdělání stojí Židé nad ostatním obyvatelstvem Uher a to jak obecným vzdělanostním průměrem, tak svojí účastí ve školské inteligenci. Ve stolicích, kde je 32—64% analfabetů, je