lidu: a) Vnější reminiscence náboženské na stavbách lidu našeho (průpovědi, obrázky atd.). b) Rázovité motivy náboženské ve vnitřním zařízení obydlí (na nábytku, nádobí,, v obrazech atd.). II. Kterak lid náš přírodu staví ve spojení

s náboženstvím (na př. květiny zve slzičky P. M . . . Co o ptácích vypráví, na př.

hrdlička má pásek kol hrdla, proč? . . . Lány, vrchy, údolí zve: na př. Mariánská hora . . . Co o hvězdách, studánkách, kapličkách, křížích v přírodě postavených se vypráví . . .). III. Kterak lid náš spojuje práci s náboženstvím „reminiscence nábož. při hospodářství . . ., řemesle . . . IV. Motivy nábož. v kroji lidu. V. Které prvky lidové náboženské při denních zjevech: křtu, úvodu, svatbě, pohřbu atd. VI. Zvyklosti nábož. během roku: V advente (vzhledem к rorátům), co o Mikoláši, barbórkach, lucinkách, peruchtě . . ., o koledách, betlemech . . ., které zvyklosti, písně u kapliček sv. Janských — o poutích . . . Račte všude připojiti (i) tomu tak bývalo — či (2) dosud je tak. Nejúčelnější je poptávati se u starých lidí. NeTi všech, aspoň zodpovědění některých otázek vyprošuje si v zájmu dobré věci od každého čtenáře do 15. července 1908 K. Procházka, farář ve Stochově, p. Lány v Č.

@-------------

P. A. Lego a j eh o práce. N. V. Č. I. 186 vyslovil přání, aby rukopisy + A. Lega, chované v okresním museu v Selčanech, byly prozkoumány. „Lego byl lidový pracovník"; — praví se v N. V. Č. — „historie a národopis nalezly v něm stoupence. Po jeho smrti byly jeho rukopisy odevzdány museu, a část prý se jich ztratila." (Konstatuji, že ztracená část byla nalezena a správně odevzdána).

Dnes chceme Legovi věnovati delší vzpomínku; nezaslouží toho, aby pamě.f jeho zapadla tak úplně, jak se až dosud stalo. Jest typickým představitelem jisté periody časové a druhu lidopisných pracovníků.

Tiskem vydal jen: Pastýrřské melodie Sedlčanska 1900.

V nich zachoval několik rázovitých a málo známých motivů. Větší část své práce zůstavil v rukopise: ■ ■

Zaklínání duchů s poučením, jak při tom si jest počínati. (Částečně vydal F. Lego v Č. L. 1905). — Klíč svatý, kterým se všechny poklady, hexivky, sklady otvírá ti mohou. Obsahem vztahuje se к předešlému. — Různé zápisky k monogr. Jesenické osady, příležitostné národohospodářské přednášky, kázání i j.

Středem jeho prací jest Monografie Jesenic. Skládá se z několika oddílů: Místopis (kostel fara, škola, grunty), dějiny osady, zaniklé rody šlechtické, staré památky Jesenické osady, pohřební písně, Jesenická svadba.

V „Starých památkách Jesenické osady" zachoval nám zprávy o starých knihách v rodinách chovaných, ku př.: Optátově a Filomatesově grammatice, Regimentu zdraví, Melantrichově biblí, Plácelově Historii aj. „Jesenická svadba" jest z celé jeho literární pozůstalosti jediným dílem hotovým — provedena s nápěvy a harmonisována. Nepoznáte, co je v této svadbě lidového a co Legovo; zamýšlel asi působiti jí zpětně к oživení starého zvyku.

Všechny tyto jmenované pokusy vědecké svědčí, že kochání se v rytířské minulosti jej vedlo к studiu dějin kraje a vesnice. Historie osady jest mu jen potud pamětihodná, pokud jeví se ve světle feudálního zřízení. Doba rytířská jest nezapomenutelnou periodou slavných činů, upřímné zbožnosti a moci Čech; v tuto dobu romantických dobrodružství zasáhlo husitství; reformace byla poblouzením, které zmařilo květ rytířské kultury a je příčinou úpadků . . . Právě tak formuloval svoje stanovisko Balbin, jako katolický kněz; ale podobnost mezi nimi jde ještě dále; lituje s Balbínem, že s obnovou katolicismu pokračovalo ničení českých památek, úpadek řeči, moci a národnosti české; malý drobek lepších feudálních dob zachoval se jen u lidu, v jeho zvycích, písních, mravech a kroji. Tímto pochodem myšlenkovým přiveden byl Lego od rytířské minulosti к přítomnosti а к nižší sociální vrstvě — lidu; a pojímal jej také plně romanticky.

Reminiscence na Balbina a na vedoucí motivy jeho „Bohemia docta"*) se nám zde silně ozyWaji, ale jsou jen instinktivní a dány poměry. Hledáme vysvětlení této analogie; jest to — přesouvání se myšlenek a ideí z vrstev kulturně silnějších na vrstvy myšlenkově méně produktivní. Města postavila budovu všenárodního obrození; počátek byl malý, ale rozkvět buditelské epochy dal nám mohutné genie. Z měst se osvětová práce přenesla na venek a rustikalisovala se; rozdrobila se na lidi menší s menším cílem a primitivnějším nazíráním