(Rad jugosl.iv. akademie XXXVII.) podnes podržela svou váhu jako soubor všech historických práv o epické nj-jmě poesii u slovanských národů. Hluboce zaryl Jagič do studií epiky ruské a jihoslovanské zvláštními monograiiemi, ,;kře-sfansko-bájeslovná vrstva v ruská poesii národní,," (Archiv f. slav. Philol. I.) a „Juhoslovanská epika národní před stoletími" (ib. IV.) Věnoval pozornost zvláště juhoslovanským pohádkám a pomocí Reinholda Kohlera uměl znovu vzbuditi pro ně zájem vědeckého světa, pokračuje takto v šlépějích Vuka St. Karadžiče i Jakuba Grimma. Bájesloví také mělo v něm bystrého badatele, jak ukazují jeho studie o Svarogu Svarožiči i o Dažbogu (Archiv IV.-—V.).

@----------------

Naše universita domohla se konečně po mnohých svízelích zvláštní stolice pro antropologii a demografii, stolice, ovšem prozatím doufáme, ještě mimořádné. Obsazena byla silou nad jiné povolanou, prof. dr. Jindř. Matiegkou.

@----------------

Opavský časopis „Zeitschrift für Geschicthe und Kulturgescichte Oster-reichisch Schlesiens" přináší ve svém nejnovějším sešitě III., 188 velmi vřele psanou uznalou zprávu о I. а II. ročníku Národopisného Věstníku; ref. prof. Ervin Gerber končí slovy . . . „muss Unterzeichneter gestehen, dass er beide Jahrgänge des Věstník mit Vergnügen gelesen hat: überall derselbe edle Wettbewerb in der Wissenschaft mit anderen Nationen, überall dasselbe Suchen, dasselbe Ringen nach Wahrheit".

@----------------

Prof. Janko odbyl v Čechische Revue IL, 756—762 po zásluze a rázně etymologické hříčky p. Žunkovičovy, Srbovy, kteréž tak patronisuje red. Jos. Ruffner ve feuilletonech „Národních Listů". Lituje, že i spolek činící nároky na vážný vědecký význam jako „Vlastenecký spolek muzejní" podporuje toto čiré dilctantství, stavící se do zvláštní posy vlastimilské. Plným právem nazývá Janko takové protěžování, takové do nebes volající ignorance vědecké, nedbající výstražných hlasů našich předních jazykozpytců — skandalem. Р. red. Jos. Kuffner napsal v N. L. 12. VII. t. r. v odvetu několik slov, kterými znovu dotvrdil, že jest v těchto otázkach naprostý laik, který ani nechápe, že by bylo proň lépe, kdyby nemluvil o věcecli, jimž naprosto nerozumí. Ovšem slepý nemluví o barvách, hluchý nemluví o hudbě — ale naprostý neuk může se u nás v předním denníku pouštěti do vědeckých problémů — a k tomu s jakým sebevědomím! A i to jest charakteristické pro poměr našeho veřejného života к domácí práci vědecké. Projevuje к ní zhusta neúctu a nevážnost, jaké bychom v cizině marně hledali.

@----------------

Redakce polského národopisného časopisu ,,L u d" svěřena byla známému sběrateli a vydavateli polských tradic lidových p. F. Matusiakovi. Těšíme se z toho upřímně, že vedení tohoto jediného polského časopisu národopisného přešlo do rukou odbornických. Nový' redaktor zahájil první dvojsešit nového ročníku (XIV. již) zvláštní úvodní statí „Proč se zabýváme lidovědou", velmi vřele psanou, ve které vytýká důležitost studií tradic lidových pro hlubší poznání národa, jako též části tradic a poesie celého národa. Na stálé sbírání a vypisování klade se hlavní důraz. A bude také lépe, když pan redaktor na to soustředí své síly a zanechá blouznění mytologický'ch, čehož, tady bohužel v tomto sešitě shledáváme o Krak (str. 129) které znamenalo li „corvus", jak zapsal ještě Boguchwał, bylo nepochybně totemem. Nepříjemně se nás také dotklo celé mytologické uvažování o čápu na základě srbského jeho názvu r o d a, který se vykládá jako „rodzic" (str. 176) jakož též srb. jeho jména lelek, kteréž jest nejspíše jako mrus. lelek a a p. původu tureckého (Miklosich Die türkischen Elemente 2, 16).

@----------------

Prof. Jan Rozwadowski navrhl v březnu t. r. filologické sekci krakovské akademie věd, aby vzala na sebe systematické sbírání a) jmen rodových, vlastních, b) jmén topografických, c) materiálů pro etnografickou mapu Haliče, i odůvodnil ve zvláštním projektu důležitost těchto prací jak pro jazykozpyt tak pro historii, dějiny osídlení, a pro národopis. Nový přesný zápis jmen místních, jmen niv, vod, hor atd. jest nutný při nedostatečnosti map štábních i katastrálních. Zapiso-vati třeba jména přesně z úst lidu jak též z archivů i zápisků farních, obecních a j., prozkoumati všechen dostupný starší materiál. Práce tedy bude se konati ve dvou směrech, a) historickém zkoumáním všeho materiálu chovaného v pramenech historických, b) aktuálním, sbíráním materiálu přímo mezi lidem, a předem bude třeba na vzor zpracováti tímto způsobem jednu vesnici.