Ruská vědecká expedice do Makedonie před několika lety vypravená konečně přece předloží veřejnosti výsledek svých prací. Její vůdce N. P. Kondakov oznámil cis. ruské akademii věd v březnu t. r., že člen této expedice prof. P. A. La v r o v upravuje do tisku materiál, kterýr sebral na této expedici. Pojedná v chystaném spise 1. O makedonských dialektech a jich studiu, přiloží nový lexikální materiál. 2. Vydá nápisy a zápisy, které byly ofotografovány a skopírovaný. 3. Vydá národní písně a pohádky ze sbírky- Verko-vičovy, která se nalezla v papírech akadem. Kunika, s úvodem o pohádkách, jakož i písně sebrané během této cesty. 4. Článek o chilandarském sborníku. 5. Národopisné materiály sebrané v okolí Slepče a popis cesty do Postula a do Slěp-čenského kláštera. Přiloží se také 20 paleografických snímků. —V 2. svazku tohoto díla vypíše prof. P. N. Mil j u ко v své cesty po některých krajích makedonských, konané za této expedice r. 1900. Také tyto mají se provázeti celou řadou vyobrazení kostelů, fresek, obrazů a nadpisů. Kondakov mimo to vydá v příštím roce své dílo o uměleckých památkách makedonských. — Správně rozhodla ovšem akademie, že sbírku Verkovičovu vydá ve zvláštni knize mimo ty-to zprávy o výsledcích expedice makedonské.

@----------------

Prof. M. Jovanovič-Batut vytýká ve svém výborně redigovaném populárně lékařském časopise „Здравлье" (IL, 193) velikou úmrtnost v Srbsku. R. 1906 vystoupila opět značně, na 24,5„/on od tisíce, tak že jest о 2-ą[)I„0 vyšší než byl průměrně v předchozích 5 letech. Zároveň ovšem jest také počet porodů opět vyšší, obnáší i7'5°/ro na 1000 proti průměru 16-3 za leta 1901—1905, ale nikoliv nehrazeny ztráty působené přílišnou úmrtností: počet porodů vzrostl o 1-2%, ale počet úmtmosti o 2-4%. Spis. podotýká k tomu ještě, že pouhý číselný- vzrůst nemusí ještě znamenati postup životní síly národní. Veliká úmrtnost poškozuje národ ještě tím, že nemocí ničí tělo i životní sílu. Se silnější úmrtností postupuje silnější churavění, a nemoci jsou zhusta takového rázu, že zůstavují trvalé sledy у organismu lidském. Tyto ztráty spis. prozatím jsště nestanoví.

@----------------

Znamenitý srbský geograf, prof. J o v a n C v i j i ć, člen mnohých učených společností, mimo jiné též cis. akademie věd ve Vídni, cestoval v červenci t. r. po Hercegovině a jižní Dalmácii. Vláda pojala také o tom muži pochybnosti, že by konal cestu jen za vědeckým účelem, a proto ve své opatrnosti dala ho nejenom stále provázeti úředníkem, serajevského musea, než chtěla předem pro-niknouti do výsledků jeho studií zeměvědných. Jak čteme v bělehradském denníku Политика č. 1582 čekal na srbského učence na železniční stanici mostarské, když přijel z Jablanice do Mostaru, major generálního štábu s třemi důstojníky a odňal mu všecky jeho poznámky, kresby a mapy, vrátil mu je pak teprve, když se přesvědčil, že má jen vědecké zápisky. Bělehradský denník poznameiiává k tomu, že Cvijič nikdy ani od turecké vlády nebyl podroben takové úřední prohlídce, ačkoliv procestoval celou Makedonii, Starou Srbiji a nejzapadlejší kouty Albánska.

@----------------

Od r. 1904 jest na universitě v Cambridge zvláštní ,,Board of anthropolo-gical studies", které má právo udělovati titul „Doctor in science" svýnn absolventům, kteří studovali prehistorickou a historickou antropologii, etnologii, fysickou a psychologickou antropologii. Nyní může přímo vydávati diplom na základě předepsaných studií a disšertace.

(Společnosti Národopisného Musea Českoslovanského) dostalo se — dle sdělení, kanceláře c. k. notáře p. Vincence Feyerfeila v Karlině — odkazem 200 K, tří psaných knížek a řady starých listin z pozůstalosti po zemřelém, blahé paměti, panu Em. Teisingerovi, soukromníku. — V místnostech musejních byla nově uspořádána výstavka valašských šátků a výšivek ze sbírek pp. MUDra Ad. Hrstky ve Štramberce a akad. mal.' Boh. Jaroňka ve Val. Meziříčí, jež se těšila živé a značné pozornosti musejních návštěvníků. — Z návštěv, z nichž se těšilo v letních měsících Národopisné Museum,