str. 172
okolí jejich, skutečné osoby a děje, čerpané z paměti vrstevníkův a nenápadně podepřené i daty matričními, dodávají vypravování i zprávám spisovatelovým rázu dokumentární zajištěnosti a věrohodnosti. S lidopisné stránky zasluhuje pozornosti již celkové vylíčení vesnického života a jeho vývoje, zejména však poutají nás jednotlivé scény, v nichž jsou líčeny staré zvyky hospodářské, společenské a j. Za příklad uvádíme zvláště způsob, jak sedlák zkoumá čeledína, který u něho nově nastupuje na službu, výjev u muziky, na svatbě, kterou se sedlák přižeň uje к selce vdově, a vyplácení věna tomuto ženichu, obřad přijímání do obce, slavení výročních „památek", pohřeb, zvyky a pravidla hospodářská, doložená praksí atd. Nejednou stránkou upomína nás vypravování a líčení Baarovo na Holečka. U Holečka (v Našich) jistě leckoho překvapila veršovací anebo lépe řečeno rýmovací schopnost našich venkovanů jihočeských, sedlákův i pastýřů, kovářů a j. Baar tuto schopnost, kterou z jiných krajin známe, na př. ze svatebních řečí a mládeneckého připíjení ,,0 věnec", potvrzuje v plném rozsahu a dokládá ji četnými příklady. — V titulním hrdinovi autor podává velmi cenný, tendenčně nezabarvený příspěvek к charakteristice jihočeského lidu. Slovesná forma Baarova je v plném souhlasu s obsahem; je živá, jadrná a koření ji vhodně úsloví a pořekadla lidová. F. V. Vykoukal.
*
Malůvky z Hané. Nakreslil Jan Vyhlídal. Výtěžek určen „Matici Opavské". Cena 2 К. V Kroměříži 1908. Nákladem vlastním. Stran 152.
Známý znalec našeho lidu ve Slezsku a na Hané Jan Vyhlídal sebral v této knížce látku velmi rozmanitou, ale к ocenění povahy, zvykův a pověr hanáckého lidu vesměs cennou. Zabývá se tu obyčeji při narození a křtu dítěte, pověrami o Můře, o stavení zloděje pii krádeži a lesních vrabcův, aby neškodili obilí, vykládá ústy starého muzikanta o hanácké muzice, jaká bývala co do nástrojův (ještě v letech padesátých se hrávalo na cymbál) i co do ladění, dále o výměnkářích, o vyhrávání před prvním májem, o pii-jímání za sousedy a j. Ze starých zápisův jsou vybrány předpisy z oboru kosmetiky, které tedy náležejí к lidovému lékařství. K nim se druží výpisky z dobytčích matrik a knih. Zajímavé zprávy podává spisovatel na příklad o peciválech, vymetačích pecí, kteří měli pověst povedených šíbalův, a o trokařích, hotovitelích necek všeho druhu a okřínů. K tomu se pojí slovo o školce národního vyšívání, která byla péčí autorovou zřízena v Lobodicích u Tovačova a která dobře prospívá. Příspěvky ku poznání dialektu a rozličných stránek hospodářského života a názorů Hanákových na přírodu podávají statě Hanácká botanika, Na koncertě v lese, Na besedě u rybářů lo-bodských, O hanáckém pečivu a j. Poučným příspěvkem ku právním obyčejům a obecnímu zřízení jest výklad, jak Hanáci spravují svůj les a jak se dělí o užitky z něho. F. V. V.
*
Maksymilian Ba r uch. Bože stopki. Archeologia i folklor. Kamieni z wyżłobionymi śladami stóp. Wydanie z zapo ogi kasy pomocy dla osób pracujących na polu naukowem im. Dra Med. Józefa Mianowskiego. Warszawa. Skład główny w księgarni E. Wende i Spółka. (T. Hiž i a. Turkuł) 1907. Cena rb. 1, str. IX + 114.
V i. menší části své knihy probírá spis. výklady dosud vyslovené od učenců o kamenech se sledy stop lidských, po případě též zvířecich, jak od učenců polských taktéž cizích, od Karla Rittera (1820) až po P. Sébillota
|
|
