se dělí (udělá se prošlup), aby se prohodil outek, jenž se bidly přirazí; hotové dílo pak jde kolem prsníku к dolní svůrce, kde se přehýbá dolů a navinuje se na dolní vratidlo.

8. Nádobí neboli brdo jest nejpodstatnější část stavu. Přístrojem tím složitým dociluje se prošlup, t. j. rozvírání osnovy ve dvě roviny, z nichž jednu tvoíí nitě liché, druhou sudé. Do úhlu, jejž spolu tvoří, hází se člunek s nití outkovou. К nádobí počítá se vlastní brdo, skřipce, brdíčka a podnůžky.

9. Brdo vlastní dělí se na listy (dle něm. šefty). List má dva činky, ploché to hůlky asi 1/i m od sebe vzdálené. Na nich visí lícny či pletení. Jsou to tři řady o k z pevných, silných nití. Horní dlouhá oka slují h a d 1 a f у (haarlauf), dolní, též dlouhá, patky, prostřední, malá, zovou se v očka. Vočko jest spojeno s hadlafem (jedna nit), patka pouze visí na vočku jsouc navlečena, aby je napínala. Na vočku dělá se psí uzel, aby zůstávalo otevřeno po niti. Kdyby se udělal uzel formanský, stočilo by se očko bočně a nit (osnovná) by jím volně neprocházela.

Při plátěném brdu jest potřebí pouze dvou listů. Očky jednoho listu procházejí liché nitě, očky druhého listu procházejí sudé. Očká v hrdě jsou jedině činná táhnouce nitě bud dolů, bud nahoru. Ona to jsou, která rozvírají osnovu. Hadlafy slouží pouze k tomu, aby nitě druhého listu na prázdno jimi procházely.

Na hřbetě horního činku u každého listu jest natažen drát, silná to nit, ku které se uzlíky hadlafové připevňují. Všecko pletivo na brdě dohromady zove se n í c e n í. Brda pletou, vážou b r d a ř i dřevěnou jehlou na zvláštním š r á k n (stoličce). Prostředkem jde železná hůl pro očka, nahoře i dole umístěn jest činek. Nitě přetočené z dobré příze ovinují se kolem obou činek*) i hole. Když jest dělník hotov, smekne „brdo" s hole a natře je pokostem, aby netrhalo nitě. Na domácí plátna mělo brdo délky dva (české), lokte („od konce ke konci").

10. Skřipce. Listy se zavěšují popříky, řemeny nebo provázky na skřipce. Skřipce mají svrchní trámek, jenž svými konci spočívá na svrcholcích stativ. К svrchnímu trámku připevněn jest dvěma dřevěnými šrouby trámek spodní, od něhož visí dvě dřevěné p r а čičky, kteréž nesou otáčivý váleček, к čemuž mají hnízdečka, v nichž váleček na čepích chodí. Přes válečky přehozeny jsou zmíněné popříky atd., na každém konci jeden, kteréž mají pro sebe ž 1 á b k y a kolem těch se pohybují. Každý popříček nese dva listy na jednom konci.

Pomocí šroubů lze skřipce bud spustiti = popustiti nebo zd v i h n o u t i = najmout i.

Od obou konců dolních činku jdou provázky dolů, kde zavěšeno jest b r d í č k o = v á ž k a. Od prostředka brdíčka jde provázek dolů k podnůžce.

n. P o d n ů ž k y, p o d n í ž к у, šlapáky jsou rovné dlouhé laťky, páky, kteréž na jednom konci jsou prostrčeny dlouhým železným nebo dřevěným svorníkem, jenž jest zasazen ve hnízdech kačenek na spodu stavu.

Když se prošlápne (sešlápne jedna podnůžka), sníží se brdíčko s podnůžkou spojené a stáhne s sebou list příslušný. Poněvadž pak na těchže popílcích visí druhý list, jde tento vzhůru a tak se rozdvojí