Jak často se sňatky uzavírají, stanovuje se dvojím způsobem. Obyčejně, ale méně přesně tak, že se určí poměr mezi počtem uzavřených sňatků a množstvím obyvatelstva. Pro desítiletí 1881—1890 a 1891—1900 vyjdeme od vypočteného středního stavu obyvatelstva, pro 1. 1901—1904 od jeho stavu r. 1900; podle toho připadá na 10.000 obyvatelů ročně uzavřených sňatků•

v letech

V okresích ryze českých na Moravě uzavírají se tedy sňatky častěji než v ryze německých, a rozdíl ten se v český prospěch stále zvětšuje. Za to jsou obrácené poměry v okresích smíšených; okresy většinou německé čím dále více předstihují okresy většinou české, ba zaujímají nyní v tom ohledu první místo. Tím v celku rozdíl mezi okresy většinou českými a většinou německými klesl na minimum. Ve Slezsku znamenáme velký rozdíl mezi Opavskem a Těšínském. Těšínsko vykazuje neobyčejnou hojnost sňatků, za to v Opavsku vzrůstá počet jejich rychleji. Vůbec pozorujeme, že všude (také v Čechách) uzavíraly se sňatky v desítiletí 189Г—1900 mnohem častěji než у období předcházejícím, patrné svědectví zlepšených poměrů hospodářských. Číslice pro 1. 1901—1904 není možno ovšem dobře porovnávati s dobou předchozí.

Další závěry však není možno činiti, poněvadž touto methodou stanoví se četnost sňatková jen přibližně. Množství sňatků nezávisí totiž od počtu obyvatelstva vůbec, nýbrž od'počtu osob, které mohou vstoupiti v manželství, tedy podle našeho práva od svobodných, ovdovělých a rozloučených osob starších 14 let.

Bylo pak takovýchto osob starších 14 let, jež mohou vstoupiti v manželství, z 1000 (absolutní čísla zajisté není třeba uváděti):