Udati příčinu tohoto zjevu, že Čechové uzavírají sňatek časněji než Němci a Poláci opět časněji než Čechové, není tak snadno, poněvadž na dobu vstupu v manželství nejsou bez vlivu poměry hospodářské a sociální a že poměry ty u všech těchto národů nejsou stejné, jest jisto. Nicméně myslím, že hlavní příčina onoho zjevu leží. přece jen v národu samém, to jest i za stejných poměrů sociálních a hospodářských žení se Čechové dříve než Němci. Pohled na mapku 1. utvrzuje mne v této domněnce, zvláště ten nápadný kontrast mezi německými okresy jihomoravskými (Mikulovem, Znojmem) a sousedními českými, s nimiž z pravidla jindy souhlasí (v. jiné mapky). Úplně se tak rozcházím s Rauchbergem, který pro obdobný zjev v Čechách vší mocí se brání připuštění národnostních rozdílů (srv. Rauch-berg, Der nationale Besitzstand in Böhmen, str. 185 а 372 a násl.). Pro Čechy, zvláště moravské, jest v tom zajisté důkaz větší národní zdatnosti, vyšší schopnosti životní a to jest pro budoucnost našeho národa jistě úkaz neobyčejně důležitý a potěšitelný.

Pro sledování vývoje jest doba, kterou probíráme, příliš krátká: můžeme jen srovnati výsledky za poslední dvě desítiletí. Tu pak znamenáme, jak již bylo řečeno, že všeobecně sňatky se uzavírají v 1. 1891—1900 častěji než v období předcházejícím. Zvýšení poměrného jejich počtu jest v územích obou národů moravských v celků stejné, jest větší v okresích jednojazyčných než ve smíšených. Následek toho také jest, že procento svobodných ve stáří-21—30 let značně pokleslo, zvláště silně u žen; výjimku činí pouze muži u Němců na Moravě a u Čechů ve Slezsku. Zlepšení těchto poměrů jest u moravských Čechů opět patrnější než u Němců: z 1000 českých.mužů v uve-