děném stáří jest r. 1900 svobodných méně o 4'2 než r. 1890, z 1000 německých však více o 3; z 1000 českých žen stejně starých jest za touž dobu svobodných méně o 20"2, z německých však pouze o 8.

Ve Slezsku jsou naopak Němci ve výhodě proti nám, neboť kvóta svobodných mužů 21—3oletých u Čechů stoupla o 3,7, kdežto u Němců klesla o o-4, a kvóta svobodných žen téhož stáří klesla u Němců více (o 43.7) než u Čechů (o 23-2 — na 1000).

Na časnější nebo pozdější vstup v manželství mají zajisté veliký vliv poměry hospodářské, a tedy i zaměstnání. Proto si nyní všimneme, v jakém poměru stojí povolání ženichů v 1. 1895—1902 a 1904 к příslušným hlavním skupinám povolání z r. 1900. Zaměstnání nevěst můžeme úplně pominouti, poněvadž pro rodinu stává se pravidelně směrodatným povolání manželovo, na dobu uzavření sňatku mají hlavně vliv hospodářské poměry ženichovy, a pak protože ve zprávách o pohybu obyvatelstva každoročně udává se takové množství nevěst bez povolání, že sestavení oněch poměrných číslic i pro nevěsty stává se úplně bezcenným.

Sledujeme-li pak zaměstnání ženichů, obdržíme tento přehled:

Největší význam mají ovšem první dvě skupiny povolání, zemědělství a průmysl, jimž náleží kolem 80% všeho obyvatelstva. A tu boří hořejší přehledy úplně hojně rozšířené mínění, že v první řadě zemědělství přispívá к uchování národa. Vidíme, že tomu tak není, že naopak průmysl umožňuje mnohem spíše založení vlastní domácnosti než zemědělství. Ačkoli průmyslového obyvatelstva na Moravě jest. pouze třetina, náleží 47% ženichů-svým povoláním této skupině zaměstnání, ve Slezsku pak celé tři pětiny, ač tam průmyslem se neživí ani polovina obyvatelstva. V obou zemích, stejně jako v Čechách, stojí kvóta zemědělských ženichů pod průměrem