zemským. Z ostatních skupin zamestnaní rekrutuje se poměrně ještě méně ženichů než ze zemědělství, vyjímaje jen obchod a dopravu ve Slezsku.

Statistika rakouská přihlíží konečně ještě к náboženství snoubenců. Všimneme si. ovšem jen tří skupin, které četněji jsou zastoupeny mezi obyvatelstvem moravským a slezským: katolíků (řím. a řec), evangelíků (ref. a augsb.) a židů. Ostatní svým nepatrným počtem úplně ustupuji do pozadí.

Bylo pak podle vyznání v 1. 1895—1904

Patrný jest rozdíl mezi židy a křesťany. Židé uzavírají sňatků značně méně a ovšem i později. Různost mezi katolíky a evangelíky na Moravě jest nepatrná, u evangelíků jest poměrně méně ženichů, za to více nevěst než u katolíků. Ve Slezsku sice evangelíci vstupují častěji v manželství, nepůsobí to však rozdíly konfessijní, nýbrž národnostní. Největší díl slezských protestantů jest totiž národnosti polské, a že Poláci vykazují větší četnost sňatkovou než Němci a také než Čechové, bylo již shora řečeno.

Početní vzrůst každého národa závisí na množství živě narozených; mrtvě narození jsou v tom ohledu beze všeho významu. Poměr mezi množstvím živě narozených a počtem obyvatelstva udává nám míru rozmnožování. Stanovíme si nejprve, jakou měrou rozmnožuje se populace jednotlivých národnostních území Moravy a Slezska a tím přibližně natalitní cifru Čechů, Němců a Poláků v 1. 1881—1904.

Absolutní počet živě narozených obnášel