nižší, jak jsme shora řekli a jak zvláště jasně by ukazovalo zakreslení těchto výsledků na mapku.

Tím mám za prokázáno proti obyčejnému mínění, které nedávno ještě Srdínko tlumočil o větší plodnosti Čechů, že ve skutečnosti v tomto ohledu rozdílu mezi Čechy a Němci aspoň na Moravě není; není však ho také v Čechách a není ho ani mezi Čechy a Poláky ve Slezsku. Rodí-li se poměrně více dětí v českém území moravském než v německém, pak příčina toho leží v lepších poměrech hospodářských a sociálních, jež působí vyšší zastoupení středních věkových tříd a slabší ročníků již neplodných, a pak v té okolnosti, že Čechové hojněji a dříve zakládají si domácnost než Němci.

Dříve nežli pojednáme o porodech nemanželských a o četnosti mrtvě narozených, všimneme si, jak působí na sílu dorostu zaměstnání, velikost bydliště a náboženství obyvatelstva.

Hledime-li к zaměstnání otcovu (u dětí manželských) nebo nemanželské matky (u dětí nemanželských), dělí se nám narozené dítky v letech 1895—1902 a 1904 takto:

Obrátíme-li zření jen na první dvě hlavní skupiny zaměstnání, vidíme, že к zvýšení populace na Moravě, a hledíme-li pouze к manželským porodům, také ve Slezsku přispívá více průmysl než zemědělství; týž zjev opakuje se i v Čechách. Názor rozšířený hlavně v agrárních kruzích, jakoby jedině zemědělské vrstvy přispívaly к udržování a zachovávání národa, jest tím vyvrácen dokonale. Pro rozvoj našeho národa znamená nyní průmysl více než zemědělství. Seznali jsme to již, když jsme věnovali pozornost zaměstnání ženichů. Tam však byly rozdíly mezi těmito oběma skupinami povolání ještě patrnější a ostřejší. Nejpřirozenější výklad tohoto zjevu bude asi ten, že průmysl umožňuje mnohem více a dříve uzavírati sňatky, za to rodiny zemědělské jsou bohatší dítkami; to by nám také vyložilo rozdíl mezi plodností většinou zemědělského moravského jihu a většinou průmyslového severu. Větší plodnost zemědělského obyvatelstva nemůže však již nahraditi té okolnosti, že průmysl zvýšením blahobytu působí časnější