Také Kolberg, Lud VI. 281—2 otiskl variant této písně. Umělý původ její — i Kolberg ji zařadil mezi písně městské — jest ovšem patrný. Kolb. dodává (1. a): „Pieśń ta rozpowszechniona u nas w całym kraju, znana jest miesjcami i w północnych Niemczech."

Velkou rozšířenost písně potvrzuje též Roger, Pieśni 258 (351), který uvedl jeden variant slezský.

Spící milenka, již milenec pozoruje a pod., jsou motivy, jež se u ana-kreontiků často vyskytují. Srovn. na př. Gleim, Sämmtl. Schriften, Carls-ruhe 1780, IV. 203—4: Spící dívka, kterou básník pozoruje, spíná ruce jako к modlitbě. Jeden z přátel poučuje básníka, že dívka ve snu prosí Boha, aby jí dal muže atd. (Srovn. ibid. 117—118.)

Slovenskou píseň považuji za polský ohlas.

Pro hlubší poznání lidové poesie jest srovnávání tohoto druhu nutné.

Vracím se ke „Katalogu". Není sice úplný, ale má svou cenu: informuj e přehledně o stycích polské a moravské poesie lidové.

Není tuším pochybnosti, že některé písně východomoravské prozrazují vliv polský. Naopak zase můžeme sledovati silný vliv písní českých v oblasti hornoslezské. Mám na mysli sbírku J. Rogera, Pieśni ludu polskiego w górnym Szląsku 1863.

Již Zíbrt poznamenal ve svém Bibl. přehledu str. 89, že „písně mnohé v této sbírce ,lidu polského' ve Slezsku jsou totožné s písněmi českými" a uvedl 3 příklady. Sestavil jsem všechny písně shodné s našimi a srovnal se sbírkou Erbenovou a tu a tam Sušilovou. Připojuji tento seznam zde; může býti jakýmsi doplňkem. Nemohu ovšem uváděli obšírně ostatních variantů československých a polských, ježto i tak již referát příliš vzrostl. U písní, jež jsou obsaženy v „Katalogu", odkazuji na řadové číslo jeho. (Katalog označuji pism. W.)